tak jo po zjištění ,že můj blog řeší národka crew je jediný místo kam budu psát něco,co mi nebudete moct číst ha. protože tu nejsem všem pro smích .nevíte proč tohle vzniklo a proč tohle pokračovalo debilním směrem.netvařte se všichni jak kámoši ,ale hrajte fér.
asi jediný co dodat,neztraťte se v tomhle světě plnym alkoholovejch výparů ,cigaretovýho dýmu a sezení na šedivým kusu opracovanýho kamene.
čtvrtek 9. srpna 2012
středa 18. července 2012
ztraceno v překladu
Letošní prázdniny mě naučily ztrácet a nacházet to,co tu pořád bylo a stále je a možná co nejvíc bude. Větu : "Nesvěřuj se všem." jsem pochopila po třech letech...v osmnácti to snad přijít muselo. Z kamarádů mi zbyly vzpomínky na to dobré i zlé co se událo. Nevěří mi. Nikdy nebudou a já to vím. Na jediné co se někdy zmůžeme bude jen to co se stalo nikoliv to co je,to si možná řekneme ve zkratce.
Miluju. 2 roky. A možná ztrácím tím,že miluju. Nebudu se omezovat,nikdy. Budu tu pro něj a doufat a vědět,že i on tu bude pro mě.
Všechno je o důvěře a najednou se ze mě stává patnáctiletá,co ztrácí všechno kolem sebe jenom kvůli jednomu člověku.
Kamarádím se s klukama.Kluci jsou fajn,trošku drbny,ale stále při zemi a upřímní. Neřeknou ti :"chudinko." Poví ti: "vzchop se kurva!". To se mi líbí.
Každý rok ve znamení sraček. Snažím se brát z toho to pozitivní a jedině jeho hlas mě drží nad vodou. Jeho přítomnost,to jak voní.
Autoškola,zítra,za sedm hodin a třicet minut. Je to v háji.Neumím nic,nechápu,nevim. Tři skleničky vína,tři máminy cigarety a já stále nevim.
Smutný.
Dobrou.
Miluju. 2 roky. A možná ztrácím tím,že miluju. Nebudu se omezovat,nikdy. Budu tu pro něj a doufat a vědět,že i on tu bude pro mě.
Všechno je o důvěře a najednou se ze mě stává patnáctiletá,co ztrácí všechno kolem sebe jenom kvůli jednomu člověku.
Kamarádím se s klukama.Kluci jsou fajn,trošku drbny,ale stále při zemi a upřímní. Neřeknou ti :"chudinko." Poví ti: "vzchop se kurva!". To se mi líbí.
Každý rok ve znamení sraček. Snažím se brát z toho to pozitivní a jedině jeho hlas mě drží nad vodou. Jeho přítomnost,to jak voní.
Autoškola,zítra,za sedm hodin a třicet minut. Je to v háji.Neumím nic,nechápu,nevim. Tři skleničky vína,tři máminy cigarety a já stále nevim.
Smutný.
Dobrou.
sobota 9. června 2012
haters gonna hate
Opilý hejtíčkování po nocích tu docela chybělo.Stejně jako moje duše,věrná bloggeru už dlouho nejsem. Ale je to milion věcí,který řeknu a jsou vypuštěný ostatníma ven.
Čímdál zjišťuju,že je ve mně pořád ten jeden a samej problém. To co se táhne už strašně dlouhou dobu a nikdo neni schopnej mi s tím pomoct. Mám puštěný cocorosie. Tak jako v první den zveřejnění prvního příspěvku.
První příspěvek byl v strašně milým duchu. Měl v tom duchu tak i pokračovat,ale nikdy nevíte co se stane. A to jsem ani nevěděla já. Z tohohle blogu se posléze stal spíš blog seskládanejch z těch nejhorších pocitů a myšlenek. Dobře,podařilo se mi párkrát napsat něco pozitivního. Někdy to mělo i dlouhodobé trvání. Ale převážně spíš emotivních sraček vyblitejch přímo z toho nejtemnějšího koutu.
Za tři dny se ze mě stává zodpovědná osoba sama za sebe. Nevim jestli to je výhra nebo spíš smůla,dosáhnout plnoletosti,ale pokud to čte nějaká osoba mladší šestnácti let,tak ať tenhle odstavec radši přeskočí a nekazí si ideály budoucího života.
Jsem zakomplexovaná osoba toužící po změně ve smyslu vypadnout z tohohle města,týhle země a osoba ,která má ráda zároveň určitý věci na svým místě (k těm se vyjadřovat nebudu ).
Tenhle blog byl vždycky psán jen okatě,abych si mohla poemařit a zároveň načerpat trošku toho klidu kterej mi vždycky nejvíc chybí,když napíšu nadpis.Zároveň čeho si jsem jistá,že mám kolem sebe fér kamarády (2) a s tím sem naprosto spokojená. Zbytek sux.
Největší ironií se stala hodina angličtiny poslední den před víkendem,kdy jsme měli vyvolat pubuřující konverzaci mezi dvěma skupinama a já napsala,že hloupý lidi by měli shořet v pekle. Čekala bych cokoliv,ale hloupou odpověď spolužačky na kterou ten nadpis byl mířenej vážně ne. Tak aspoň si sama odpověděla.
Díky bohu SKORO konec školního roku za náma a jenom doufám,aby nějakou učitelku nenapadlo říct dobrý den a v srpnu čau (což by musela bejt nějaká ultra píča ,protože nic nad čtyři celá mi nevychází,ale člověk nikdy neví)
Nicméně limit mejch keců už vypršel a já jdu spát,protože opilost se dostala do přiměřený hladiny,kdy se mi nebude motat svět.
Plus si jdu užít poslední víkend nezletilosti,aby se neřeklo.
Dobré ráno.Dobrou noc.
Čímdál zjišťuju,že je ve mně pořád ten jeden a samej problém. To co se táhne už strašně dlouhou dobu a nikdo neni schopnej mi s tím pomoct. Mám puštěný cocorosie. Tak jako v první den zveřejnění prvního příspěvku.
První příspěvek byl v strašně milým duchu. Měl v tom duchu tak i pokračovat,ale nikdy nevíte co se stane. A to jsem ani nevěděla já. Z tohohle blogu se posléze stal spíš blog seskládanejch z těch nejhorších pocitů a myšlenek. Dobře,podařilo se mi párkrát napsat něco pozitivního. Někdy to mělo i dlouhodobé trvání. Ale převážně spíš emotivních sraček vyblitejch přímo z toho nejtemnějšího koutu.
Za tři dny se ze mě stává zodpovědná osoba sama za sebe. Nevim jestli to je výhra nebo spíš smůla,dosáhnout plnoletosti,ale pokud to čte nějaká osoba mladší šestnácti let,tak ať tenhle odstavec radši přeskočí a nekazí si ideály budoucího života.
Jsem zakomplexovaná osoba toužící po změně ve smyslu vypadnout z tohohle města,týhle země a osoba ,která má ráda zároveň určitý věci na svým místě (k těm se vyjadřovat nebudu ).
Tenhle blog byl vždycky psán jen okatě,abych si mohla poemařit a zároveň načerpat trošku toho klidu kterej mi vždycky nejvíc chybí,když napíšu nadpis.Zároveň čeho si jsem jistá,že mám kolem sebe fér kamarády (2) a s tím sem naprosto spokojená. Zbytek sux.
Největší ironií se stala hodina angličtiny poslední den před víkendem,kdy jsme měli vyvolat pubuřující konverzaci mezi dvěma skupinama a já napsala,že hloupý lidi by měli shořet v pekle. Čekala bych cokoliv,ale hloupou odpověď spolužačky na kterou ten nadpis byl mířenej vážně ne. Tak aspoň si sama odpověděla.
Díky bohu SKORO konec školního roku za náma a jenom doufám,aby nějakou učitelku nenapadlo říct dobrý den a v srpnu čau (což by musela bejt nějaká ultra píča ,protože nic nad čtyři celá mi nevychází,ale člověk nikdy neví)
Nicméně limit mejch keců už vypršel a já jdu spát,protože opilost se dostala do přiměřený hladiny,kdy se mi nebude motat svět.
Plus si jdu užít poslední víkend nezletilosti,aby se neřeklo.
Dobré ráno.Dobrou noc.
čtvrtek 5. dubna 2012
it looks like i don't have feelings
Všechno je divný,chladný a zvláštní. Můj poker face se na obličeji drží nebezpečně dlouho. V hlavě pořád to samý. Je to jak horská dráha. Pořád,v každý situaci. Nechci nikomu nic říkat, chci aspoň v jednu chvíli vědět ,že mám city .Že to tam je,na správným místě.
Zbožňuju svoje dva kamarády,protože jsou skvělý,protože na mě mají čas,protože díky nim znám ten správnej úhel pohledu,protože mají víc rozumu než štěstí (to je možná to co nás spojuje,to že nemá nikdo z nás štěstí).Jedeme si svojí vlastní show a je to skvělý. Skvělý na tom je to,že se o ně můžu opřít.
Učitelé mi mění známky, jak se jim chce a sem za to strašně ráda. Je zvláštní,když force of vagina funguje i na profesory.
Největší zklamání pro mě bylo,že vlastně čekáte do osmnácti až někam půjdete,ukážete občanku podívají se vám na datum a pustí vás. Je mi osmnáct za dva měsíce ,ukázala jsem občanku a pustili mě. Takový to darth vaderovský NOOOOOOOOO! v mojí hlavě. Neni to fér,už nemůžu bejt rebel. Rebelství byly ty tři vteřiny ,když koukal na občanku a já čekala na verdikt. Pak to úplně pominulo. Pfff
Zbožňuju svoje dva kamarády,protože jsou skvělý,protože na mě mají čas,protože díky nim znám ten správnej úhel pohledu,protože mají víc rozumu než štěstí (to je možná to co nás spojuje,to že nemá nikdo z nás štěstí).Jedeme si svojí vlastní show a je to skvělý. Skvělý na tom je to,že se o ně můžu opřít.
Učitelé mi mění známky, jak se jim chce a sem za to strašně ráda. Je zvláštní,když force of vagina funguje i na profesory.
Největší zklamání pro mě bylo,že vlastně čekáte do osmnácti až někam půjdete,ukážete občanku podívají se vám na datum a pustí vás. Je mi osmnáct za dva měsíce ,ukázala jsem občanku a pustili mě. Takový to darth vaderovský NOOOOOOOOO! v mojí hlavě. Neni to fér,už nemůžu bejt rebel. Rebelství byly ty tři vteřiny ,když koukal na občanku a já čekala na verdikt. Pak to úplně pominulo. Pfff
pátek 30. března 2012
like a G6
Začínám zjišťovat,že mě moji kamarádi znají. Řekla sem hodně lidem minulost,problémy...ale to tu nehraje vůbec žádnou roli. Nikdy lidi nepoznali,co dělám,jaký jsou moje reakce.Neviděli přímo do mě. Je to nezvyk a je to divný. Spousta lidí vám řekne "já tě znám" včetně vlastní matky,ale pořád to neni fakt. Jsem ráda za svoje nejlepší přátele,ale děsí mě to. Je to asi určitě dobře,ale bude trvat dost dlouho než si zvyknu.Pak si člověk říká,že ho jiný lidi znají líp než on sám sebe.Měla bych se v tuhle noční hodinu přestat zaobírat takovym shitem.
Na školu seru,škola je nepřítel,škola je malá,škola smrdí,ve škole je spousta divnejch lidí.
Práci nemám,práci potřebuju,práci sháním na léto,práce bude.
Samota je dobrá,samota je tichá,samota bolí,samota je tvůj kámoš.
Lidi jsou zvláštní,lidi se mění,lidi tě zraňují,lidi tě mají rádi.
Rodina je velká,rodina je starost,rodina věří,rodina tě sráží.
...That shit cray
Na školu seru,škola je nepřítel,škola je malá,škola smrdí,ve škole je spousta divnejch lidí.
Práci nemám,práci potřebuju,práci sháním na léto,práce bude.
Samota je dobrá,samota je tichá,samota bolí,samota je tvůj kámoš.
Lidi jsou zvláštní,lidi se mění,lidi tě zraňují,lidi tě mají rádi.
Rodina je velká,rodina je starost,rodina věří,rodina tě sráží.
...That shit cray
čtvrtek 15. března 2012
Turn the lights on
Umřela jsem. Ne v reálném životě,ale na bloggeru. A tak bylo asi na čase to změnit a říct si "jsem tu ! furt žiju!" Mám za sebou pár dobrých a pár špatných týdnů. Byl tu miracle week a the worst week ever. Za miracle považuju asi týden,kdy jsem dostávala známky maximálně do trojek ,ale nikdo mi nebyl schopnej vysvětlit,jak sem to se svojí laxností všechno dala tak dobře plus si vystála frontu na užmoulaný tričko ,který bude mít celá Praha z kolekce Marni at H&M.The worst week je si myslím tenhle. Jsem nemocná,zvykla jsem si ležet doma a v tuhle noční hodinu být nejvíc naspeedovaná.Ještě aby ne když spím od pěti odpoledne do půl devátý a pak třeba od tří do půl dvanáctý . Plus dostávám nechutný známky a to tam v tý škole ani nejsem.
Možná jediná, krásná výhoda je těch lákavých 17 stupňů v pátek a sobotu. Tudíž se asi odvážim vyjít i když jsem denní světlo neviděla od pondělí.
Co se týče mužů jsem na tom pořád stejně bídně,když už se mi někdo začne líbit a navážu s nim kontakt ,tak se mi neozve. Zde nastává ta chvíle kladení si otázek "co je na mě špatně?jsem ošklivá?" Sebelitování apod.
Pořád doufám v naději.
Možná jediná, krásná výhoda je těch lákavých 17 stupňů v pátek a sobotu. Tudíž se asi odvážim vyjít i když jsem denní světlo neviděla od pondělí.
Co se týče mužů jsem na tom pořád stejně bídně,když už se mi někdo začne líbit a navážu s nim kontakt ,tak se mi neozve. Zde nastává ta chvíle kladení si otázek "co je na mě špatně?jsem ošklivá?" Sebelitování apod.
Pořád doufám v naději.
čtvrtek 16. února 2012
Č T V R T E K
Tak jo ,zítra si můžeme všichni zatleskat ,že studenti Prahy 1-5 slavnostně přežili první týden školy po prázdninách.Začínám nasávat tu atmosféru stereotypních týdnů strávených ve škole. Jediný co mě těší z těch pěti dní,že jsem trhla v hodině rekord ninja fruit a že jsem si stihla napsat o pozvánku na MARNI AT H&M. Testy jsem ošmelila /posrala/a jsem posraná z těch co budou zítra. Místo toho koukám na filmy,hltám seriály a snažim se umřít na přežrání čokoládou. Jako obvykle nastavený režim čím víc čokolády tím méně stresu.
Máma z mýho chlupatýho klubíčka štěstí udělala nejšerednějšího psa planety a svedla to na to,že nešel ostříhat,tak ho vzala strojkem. Myslim,že ten pes si uvědomuje až moc dobře co mu provedla a každejch pět minut si přiťapká k mojí posteli a kouká na mě výrazem jako by chtěl říct,jestli mu to někdy doroste.
Klasicky mě serou lidi ve frontě u pokladny v albertu a krávy vypatlaný co chodí po škole šnečím tempem a ještě uprostřed tudíž nemáš jakoukoliv možnost je obejít.
Rozbitý koleno z pádu někdy na přelomu 21. a 22. ledna z tramvaje ne a ne se zahojit a šáhnout si skoro po měsíci na nohu která je pořád samá modřina plus to velký bebíčko na koleni neni zase tak příjemný.
(musela sem si pobrečet)
Jdu si lehnout aspoň mi to uteče a páteční odpoledne bude brzo . Dobrou noc.
Máma z mýho chlupatýho klubíčka štěstí udělala nejšerednějšího psa planety a svedla to na to,že nešel ostříhat,tak ho vzala strojkem. Myslim,že ten pes si uvědomuje až moc dobře co mu provedla a každejch pět minut si přiťapká k mojí posteli a kouká na mě výrazem jako by chtěl říct,jestli mu to někdy doroste.
Klasicky mě serou lidi ve frontě u pokladny v albertu a krávy vypatlaný co chodí po škole šnečím tempem a ještě uprostřed tudíž nemáš jakoukoliv možnost je obejít.
Rozbitý koleno z pádu někdy na přelomu 21. a 22. ledna z tramvaje ne a ne se zahojit a šáhnout si skoro po měsíci na nohu která je pořád samá modřina plus to velký bebíčko na koleni neni zase tak příjemný.
(musela sem si pobrečet)
Jdu si lehnout aspoň mi to uteče a páteční odpoledne bude brzo . Dobrou noc.
pondělí 13. února 2012
valentine's day
Dobrá,začněme třeba tím,že sem do jisté chvíle změnila názor na 14. února a řekla si : "co takhle být jednou milá a přát to těm zaláskovanejm lidem?" Možná by mi to i vydrželo dokud by se facebook nezačal hromadit valentýnským spamem a všichni forever alone lidi by nezačli blejt sračky do statusů. Jo ,jsem taky sama a už dávno si nebrečim do klína,protože když někoho milovat tak po celej rok a ne mu to dokazovat v jeden posranej den. A protože už mě ty lidi nebaví možná zítra půjdu a postřílim ty co jsou forever alone než ty co se budou držet za ruce ,ocucávat na každým rohu a budou zaplňovat kavárny a já si pak nebudu moct nikam sednout.
Začíná mě to opravdu štvát,nutí mě to přemýšlet proč s tim já nic nedělám. Proč si prostě neuspořádám myšlenky v hlavě a nepustim se do něčeho co bude mít budoucnost nebo to ,že vyhraju souboj (o někoho). Ten samej problém mají i ty co si brečej na facebooku. Buď jsou to lidi,který odkopli před timhle nafouknutým svátkem nebo ti který nejsou schopný někoho najít. Člověk má dost kamarádů na to trávit ten valentýn s nima,protože i to jsou lidi u kterých je důvod oslavit tu lásku kterou mezi sebou chovají navzájem.
Jediný co mě mrzí je,že sem chtěla mít tričko z pull and bear ,který se na valentýna dává do krásný krabičky společně s tričkem pro protějšek. No co boty jsou taky láska. A silný holky kluka nepotřebujou,ale hlavně ty boty. ))
Začíná mě to opravdu štvát,nutí mě to přemýšlet proč s tim já nic nedělám. Proč si prostě neuspořádám myšlenky v hlavě a nepustim se do něčeho co bude mít budoucnost nebo to ,že vyhraju souboj (o někoho). Ten samej problém mají i ty co si brečej na facebooku. Buď jsou to lidi,který odkopli před timhle nafouknutým svátkem nebo ti který nejsou schopný někoho najít. Člověk má dost kamarádů na to trávit ten valentýn s nima,protože i to jsou lidi u kterých je důvod oslavit tu lásku kterou mezi sebou chovají navzájem.
Jediný co mě mrzí je,že sem chtěla mít tričko z pull and bear ,který se na valentýna dává do krásný krabičky společně s tričkem pro protějšek. No co boty jsou taky láska. A silný holky kluka nepotřebujou,ale hlavně ty boty. ))
neděle 12. února 2012
shit happens
Žili, byli jsme my dva. Něco nás k sobě táhlo a bylo to dost silný. Akorát,že já měla někoho u koho si každej myslel ,že to je na celej život. Dobře, z prvu sem si to myslela taky. Dokud sem tě nepoznala. A tak jsme se začali vídat,více či méně.Pohybovali jsme se ve stejným okruhu lidí.
Další level byl ten ,kdy jsem se za tebou stavila domů. Tenkrát si mi dal pusu a bylo to špatný. Ne tak úplně špatný ,ale zkazila sem tim budoucnost jinýho člověka,kterej ve mě, v něj a nás vlastně doufal. Mně to bylo fuk. Plná hlava tebe.Trávila sem s tebou volnej čas a i když ho bylo málo snažila sem se. Zamilovala sem se do toho "špatnýho" kluka. A vůbec sem toho nelitovala. Vlastně nelituju do teď.
Pak nastal zlom, to že si odjel pryč a moje chyba ,že sem v nás nedokázala věřit. Čím víc sem se bála tim horší to bylo a i když to,že jsem se snažila vsugerovat do hlavy,že beze mě to bude lepší stejně mě to žralo. Bála sem se tak moc až sem zahodila 3/4 roku s tebou. A měla sem pravdu. Je tolik jinejch holek,který si najdeš a budou lepší než já.
To sem si,ale myslela ,že budu schopná se s tim vyrovnat. Nevyrovnám. A proto se snažim,snažim se doufat v lepší zítřek a v to ,že se vedle tebe jednou probudim. Protože tě asi jen tak nepřestanu mít ráda. A tak trochu doufám,že ty to máš aspoň trochu stejný.
A proto se snažim srát na psaní opilá,protože píšu jak malá pubertální holka,co se snaží napsat dopis Justinu Bieberovi nebo aspoň Jonas brothers.... A pak přijde ten posranej stud a já se podívám na statistiky kolik lidí mi sem "údajně" přišlo a zpotim se hrůzou a zrudnu. Pak si nakonec budu vyčítat ,co sem to za krávu debilní a pak se uklidnim ,protože to nemá smysl.
Další level byl ten ,kdy jsem se za tebou stavila domů. Tenkrát si mi dal pusu a bylo to špatný. Ne tak úplně špatný ,ale zkazila sem tim budoucnost jinýho člověka,kterej ve mě, v něj a nás vlastně doufal. Mně to bylo fuk. Plná hlava tebe.Trávila sem s tebou volnej čas a i když ho bylo málo snažila sem se. Zamilovala sem se do toho "špatnýho" kluka. A vůbec sem toho nelitovala. Vlastně nelituju do teď.
Pak nastal zlom, to že si odjel pryč a moje chyba ,že sem v nás nedokázala věřit. Čím víc sem se bála tim horší to bylo a i když to,že jsem se snažila vsugerovat do hlavy,že beze mě to bude lepší stejně mě to žralo. Bála sem se tak moc až sem zahodila 3/4 roku s tebou. A měla sem pravdu. Je tolik jinejch holek,který si najdeš a budou lepší než já.
To sem si,ale myslela ,že budu schopná se s tim vyrovnat. Nevyrovnám. A proto se snažim,snažim se doufat v lepší zítřek a v to ,že se vedle tebe jednou probudim. Protože tě asi jen tak nepřestanu mít ráda. A tak trochu doufám,že ty to máš aspoň trochu stejný.
A proto se snažim srát na psaní opilá,protože píšu jak malá pubertální holka,co se snaží napsat dopis Justinu Bieberovi nebo aspoň Jonas brothers.... A pak přijde ten posranej stud a já se podívám na statistiky kolik lidí mi sem "údajně" přišlo a zpotim se hrůzou a zrudnu. Pak si nakonec budu vyčítat ,co sem to za krávu debilní a pak se uklidnim ,protože to nemá smysl.
sobota 11. února 2012
BRB
Můj svetr je cejtit mateřským mlíkem. Ne vždycky se mi poštěstí odcházet z dětskýho pokoje čistá a voňavá, tak jak sem do něj přišla. Hlídání dítěte má jedno pro a dvě proti. Pro - je to tak roztomilý,že máte smůlu a i když to řve,tak si vás to určitým způsobem získá. Dvě proti- povětšinou odcházíte poblitý a smradlavý.
Včera jsme byla nazvána píčou. Ne ze srandy,ale vážně. Nevím co si z toho mám vzít a co mi ten půlnoční telefonát dal,ale sama to v hlavě srovnaný už mám a bojim se to dávat na jevo. Asi miluju ..zase ,ale bojim se číst rozhovor z předminulé noci. Takže vlastně jsem se zase nic nedozvěděla.
Nechci aby mě lidi nenáviděli (chápu debilní klišé ,stejně tu budou hejtři a blablabla) ,chci se s nima normálně bavit a vážně nevim jak to dělám ,že to vždycky u toho nenávidění stejně skončí.
Večer bounce!bounce! na chviličku ,vytancovat zlo. Mějte se
Včera jsme byla nazvána píčou. Ne ze srandy,ale vážně. Nevím co si z toho mám vzít a co mi ten půlnoční telefonát dal,ale sama to v hlavě srovnaný už mám a bojim se to dávat na jevo. Asi miluju ..zase ,ale bojim se číst rozhovor z předminulé noci. Takže vlastně jsem se zase nic nedozvěděla.
Nechci aby mě lidi nenáviděli (chápu debilní klišé ,stejně tu budou hejtři a blablabla) ,chci se s nima normálně bavit a vážně nevim jak to dělám ,že to vždycky u toho nenávidění stejně skončí.
Večer bounce!bounce! na chviličku ,vytancovat zlo. Mějte se
pátek 10. února 2012
Wake up!
Ráno se probudíte,v hlavě máte opičku s činelama a slyšíte ten ukrajinskej přízvuk tázající se,proč vaše dcera neni ve škole. Potom slyšíte jenom :"má prázdniny,to víte ,ta se může flákat."
Snažim se otevřít oči ,ale jsou slepený. Po slepu se snažím vstát ,ou. Blbej nápad,domotám se do koupelny a po umytí obličeje se snažim nedívat do zrcadla. Stejně tam ten pohled hodim a leknu se jako každý ráno.
Je mi zle.
Nikdy sem nevěřila,že mi bude chutnat něco ze zdravý výživy a proto možná do sebe cpu další kousek toho hrozně dobrýho chleba a přemýšlím v půl pátý nad vajíčkama s ...chlebem. Možná budu na pár týdnů jako Babica až na to,že do všeho nebudu rvát cibuli ani připravovat cibuli s cibulí,ale jediný co do mě bude padat je ten zázračně dobrej chleba.
Nikam se mi dneska nechce. Na co jsem se jedině zmohla byla procházka a odpolední cigáro,pak nějaká ta pomoc v domácnosti a koukání na Big Lebowski a usrkávání ginger ale. Tuhle pohodičku mi pak zkazil pohled na poslední číslo ELLE ,který jsem si musela vzít do ruky a slintat u článků a oblečení. Tenhle časopis je tak trošku "životní".
No nic,jdu si asi lehnout a vyspat se z toho zlýho snu - kocoviny. Bílý víno je fuj.
Snažim se otevřít oči ,ale jsou slepený. Po slepu se snažím vstát ,ou. Blbej nápad,domotám se do koupelny a po umytí obličeje se snažim nedívat do zrcadla. Stejně tam ten pohled hodim a leknu se jako každý ráno.
Je mi zle.
Nikdy sem nevěřila,že mi bude chutnat něco ze zdravý výživy a proto možná do sebe cpu další kousek toho hrozně dobrýho chleba a přemýšlím v půl pátý nad vajíčkama s ...chlebem. Možná budu na pár týdnů jako Babica až na to,že do všeho nebudu rvát cibuli ani připravovat cibuli s cibulí,ale jediný co do mě bude padat je ten zázračně dobrej chleba.
Nikam se mi dneska nechce. Na co jsem se jedině zmohla byla procházka a odpolední cigáro,pak nějaká ta pomoc v domácnosti a koukání na Big Lebowski a usrkávání ginger ale. Tuhle pohodičku mi pak zkazil pohled na poslední číslo ELLE ,který jsem si musela vzít do ruky a slintat u článků a oblečení. Tenhle časopis je tak trošku "životní".
No nic,jdu si asi lehnout a vyspat se z toho zlýho snu - kocoviny. Bílý víno je fuj.
Niggas in Paris
Klepu se zimou,skvělej začátek článku. Začíná mě srát tahle virtuální válka mezi lidma,serou mě lidi a asi nepřestanou srát do konce života. Nevim kdo je můj nejlepší kamarád nebo ne,v týhle válce se asi na kamarády nehraje. Chci to tak vrátit zpátky i když lidi odchází a jiný přichází. Začínám si uvědomovat to,co sem ztratila a to pokládám za zkurveně velkou ztrátu.
Protože sem debilní...
Dnešní večer v NoDu mi dal i vzal. Když vás mají lidi rádi jdou s váma kamkoliv. První věc,která se nestala.Vypijte hodně,věc číslo dva. Stejně vám to nepomůže.
Poslouchám "Watch the Throne" a stejně si přijdu jak nula. Nemám nikoho? Nebo mám ? Chci letět pryč. Na chvíli nebo na dobu neurčitou, a proto se těšim na zletilý léto až vypadnu pryč. Daleko od falešnejch lidí!!!
Milá Česká republiko,sereš mě celá i s těma zkurvenejma lidma. A vy,nejlepší kamarádi se proberte,protože já se probrala a neni to nejlepší.
Protože sem debilní...
Dnešní večer v NoDu mi dal i vzal. Když vás mají lidi rádi jdou s váma kamkoliv. První věc,která se nestala.Vypijte hodně,věc číslo dva. Stejně vám to nepomůže.
Poslouchám "Watch the Throne" a stejně si přijdu jak nula. Nemám nikoho? Nebo mám ? Chci letět pryč. Na chvíli nebo na dobu neurčitou, a proto se těšim na zletilý léto až vypadnu pryč. Daleko od falešnejch lidí!!!
Milá Česká republiko,sereš mě celá i s těma zkurvenejma lidma. A vy,nejlepší kamarádi se proberte,protože já se probrala a neni to nejlepší.
niggas in Paris
Klepu se zimou,skvělej začátek článku. Začíná mě srát tahle virtuální válka mezi lidma,serou mě lidi a asi nepřestanou srát do konce života. Nevim kdo je můj nejlepší kamarád nebo ne,v týhle válce se asi na kamarády nehraje. Chci to tak vrátit zpátky i když lidi odchází a jiný přichází. Začínám si uvědomovat to,co sem ztratila a to pokládám za zkurveně velkou ztrátu.
Protože sem debilní...
Dnešní večer v NoDu mi dal i vzal. Když vás mají lidi rádi jdou s váma kamkoliv. První věc,která se nestala.Vypijte hodně,věc číslo dva. Stejně vám to nepomůže.
Poslouchám "Watch the Throne" a stejně si přijdu jak nula. Nemám nikoho? Nebo mám ? Chci letět pryč. Na chvíli nebo na dobu neurčitou, a proto se těšim na zletilý léto až vypadnu pryč. Daleko od falešnejch lidí!!!
Milá Česká republiko,sereš mě celá i s těma zkurvenejma lidma. A vy,nejlepší kamarádi se proberte,protože já se probrala a neni to nejlepší.
čtvrtek 9. února 2012
SKINS
Šestá řada Skins je úplnej zvrat v celý třetí generaci. Šestka je promakanější a není nudná už na začátku jako pětka. Možná je to tim,že už má generace jednu řadu za sebou a proto s tím neni tolik sraní jako na začátku u seznamování se s postavama. Postavy dostaly i novej směr a to seriálu docela hodně pomohlo. Samozřejmě,že nám třetí generace nenahradí ty dvě předešlé (pro mě hlavně druhou). Přijde mi,že ten seriál jde stejně úplně jinam než šel v prvních čtyřech sériích. Ale nevadí, držím se ho furt a jak říkám,pokud tenhle seriál sledujete stejně jako já a občas jenom proto,že jste viděli dvě předešlé generace zkoukli jste i tu třetí ,tudíž pátou sérii,šestá vás mile překvapí.
Dobrou noc.
Dobrou noc.
úterý 7. února 2012
dear snow ,christmas were two months ago !!!
Je tu únor a s ním i sníh,který se někde trošku zapomněl a zavítal i do našich končin,byť trošku nevhod a pozdě. Proto mě tahle sněhová nadílka vážně neláká a trošku sužuje život. Nenávidím ho. O co víc to náledí a nepříjemný zatažení psů způsobující uklouznutí a následně padáni do toho bílého cosi. Úterý je ve znamení relaxu. Praha 1-5 má volno a proto je na mém programu nic nedělání.Dneska si dávám oddych od popocafepetlu Na Struze a bzilionu vykouřeních cigaret. Sedím si v pohodlné posteli,přemlouvám se k dělání si věcí do školy a z nočního stolku se line příjemná vůně čerstvě namleté kávy. Album Coldplay "Mylo Xyloto" vyhrává a zpříjemňuje ten hrůzostrašný pohled na jemně poletující sníh venku.
Když se rozhlédnu po pokoji začíná mě znechucovat ten nechutnej nepořádek. Nikdy mi to nepřijde,že je to tak špatný. Pokaždý to je jenom výstřel v půl sedmý z postele do koupelny,rychle popadnout tašku a vběhnout do auta,kde se můj spěch zklidňuje a nastává ten teror v podobě myšlenek na to jestli stihnu školu,ranní cigáro a zda-li přežiju ty otravný hodiny.Po škole většinou někde jsem a pak je večer,já unavená sotva zvládnu sprchu a padnu do postele,udělám si (občas) to potřebné do školy a je tu půlnoc a blesku rychlý vlétnutí do peřin a spánek. Proto ten bordel nevnímám,protože neni čas. Teď ale čas je. Dobře dávám si hodinu a pak to tu půjdu spacifikovat!!
Další postřeh z mého pokoje je ten,že potřebuju ZASE novou nástěnku. Od roku 2009 se mi na ty dvě nástěnky nahromadilo tolik věcí,který stojí za to si je tam nechat,že čistku dělat vážně nechci. Pomalu mi rozmrzají prsty. Začínám si uvědomovat,že zimní čas blogování je opět tu a že možná tohle je první příspěvek,kterej neni obohacenej černýma,depresivníma myšlenkama na můj osobní život. Tleskám si.
Všude v obchodech už je jarní kolekce.Pokud nebude jaro tak krásný jako ta kolekce v H&M nemá cenu se před výlohou užírat a pobrekávat kolik že to vlastně kusů oblečení chci. Chci neříkám,říkám POTŘEBUJU. Z oblečení už dávno nerostu ,možná lehce přibírám nebo ubírám na váze (momentálně díky bohu ubírám).
Plánuju pečení. Proč peču,když to nejím? Asi mě baví se hrabat v těstě a mám radost z toho jak je to hezký. No,hezký...jak kdy! Hlavně se u toho člověk odreaguje (neplést si s vařením ,to mě spíš nasere než potěší).
Když se rozhlédnu po pokoji začíná mě znechucovat ten nechutnej nepořádek. Nikdy mi to nepřijde,že je to tak špatný. Pokaždý to je jenom výstřel v půl sedmý z postele do koupelny,rychle popadnout tašku a vběhnout do auta,kde se můj spěch zklidňuje a nastává ten teror v podobě myšlenek na to jestli stihnu školu,ranní cigáro a zda-li přežiju ty otravný hodiny.Po škole většinou někde jsem a pak je večer,já unavená sotva zvládnu sprchu a padnu do postele,udělám si (občas) to potřebné do školy a je tu půlnoc a blesku rychlý vlétnutí do peřin a spánek. Proto ten bordel nevnímám,protože neni čas. Teď ale čas je. Dobře dávám si hodinu a pak to tu půjdu spacifikovat!!
Další postřeh z mého pokoje je ten,že potřebuju ZASE novou nástěnku. Od roku 2009 se mi na ty dvě nástěnky nahromadilo tolik věcí,který stojí za to si je tam nechat,že čistku dělat vážně nechci. Pomalu mi rozmrzají prsty. Začínám si uvědomovat,že zimní čas blogování je opět tu a že možná tohle je první příspěvek,kterej neni obohacenej černýma,depresivníma myšlenkama na můj osobní život. Tleskám si.
Všude v obchodech už je jarní kolekce.Pokud nebude jaro tak krásný jako ta kolekce v H&M nemá cenu se před výlohou užírat a pobrekávat kolik že to vlastně kusů oblečení chci. Chci neříkám,říkám POTŘEBUJU. Z oblečení už dávno nerostu ,možná lehce přibírám nebo ubírám na váze (momentálně díky bohu ubírám).
Plánuju pečení. Proč peču,když to nejím? Asi mě baví se hrabat v těstě a mám radost z toho jak je to hezký. No,hezký...jak kdy! Hlavně se u toho člověk odreaguje (neplést si s vařením ,to mě spíš nasere než potěší).
 |
| kafekafekafe |
 |
| nejstarší nástěnka s nejstaršíma fotkama na Světě na kterých všichni vypadají epicky včetně mě |
 |
| místo na dopisy (z NYC ,který sem nestačila odeslat při svým pobytu v améru,narcistický) |
 |
| první vansky u kterých sem dodržela vlastní slib,že je budu nosit do tý doby než zase pojedu do ameriky ,kde si koupim nový. |
 |
| sbírka cigár,který neseženeš aka Marlbora od Prokopa a EVE z německa |
 |
| vesnickej shit |
pondělí 6. února 2012
im proud of you.
Začínám zjišťovat,že asi pěkný období nemá moc dlouhou trvanlivost. Ze dne na den se všechno zkazí. Už nikdy ze sebe nedělám krávu, to je věc číslo jedna. Nebudu se kvůli někomu ponižovat,číslo dvě. Mám svých starostí dost a i když tohle byla jenom jediná starost z celých prazdnin,tak je to pasé. Už mě to nebaví,snažit se pro nic za nic a očekávat nějakej pozitivní výsledek.
Spaní na Malý Straně mě ujistilo,že když máte dobrý přátele nechtějí za každou cenu vědět,co se děje. Poznají na vás ,že to něco asi nedopadlo nejlíp a přechází to stejně jako vy. A takových přátel je radno si vážit.
Po dnešním vaření (aka vařim já) sedim u kávy, z Macu mi hraje album Drake "Take Care" a jedu si pohody. za chvíli do minus sto tisíci stupňovýho mrazu na cigaretu po "O". A večer ve snaze se vylejt za sto dvacet korun.
Life is hard ,say "i don't care" before will be late.
Spaní na Malý Straně mě ujistilo,že když máte dobrý přátele nechtějí za každou cenu vědět,co se děje. Poznají na vás ,že to něco asi nedopadlo nejlíp a přechází to stejně jako vy. A takových přátel je radno si vážit.
Po dnešním vaření (aka vařim já) sedim u kávy, z Macu mi hraje album Drake "Take Care" a jedu si pohody. za chvíli do minus sto tisíci stupňovýho mrazu na cigaretu po "O". A večer ve snaze se vylejt za sto dvacet korun.
Life is hard ,say "i don't care" before will be late.
neděle 5. února 2012
winwinwin
To,když ti bije strašně rychle a nahlas srdce. Prožívám to už druhej den a možná další den bude můj poslední. Je to na jednu stranu dost nepříjemný,ale na druhou je za to člověk dost rád. Dřív mi chybělo to obejmutí,pusa,a když to teď mám cítim se vyrovnanější a víc smířená s tím jak to teď je. Neříkám,že si s timhle vystačím,otázka je spíš JAK dlouho si stim vystačim.
Bojim se,že to brzo zase všechno ztratim,z nějakýho důvodu dost možno nechci aby to skončilo. Ale je to složitý,my dva jsme složitý. Nechci ubližovat a to samý nechci jako odezvu z druhý strany. Asi možná lepší si užívat tohohle dobrýho pocitu z fajn období,který je strašně neočekávaný,protože nikdy nevíte, co se stane.
Snažim se si moc nestěžovat,ale proč zrovna já mám jako jediná pokoj ve kterým je zima a netopí topení?Už mě nebaví spát v mikině a podkolenkách! Pak se mi hůř vstává ráno,jak sem celá v teplým a je mi dobře.
Nikdy nepřecházejte dálnici!!!! Buďte od tý dobroty a snažte se abyste na to ani nepomyslili ,že takovou hloupost někdy uděláte. Dnešní mrtvej člověk na dálnici ležící v levým a prostředním pruhu se mi postaral o noční můry na týden dopředu a teď se bojím usnout i když už z únavy nemůžu.
Buďte opatrní ať už je to cokoliv, je jedno jestli protějšek nebo vlastní zdraví.Prostě si na to dávejte bacha,žijem jenom jednou.
Bojim se,že to brzo zase všechno ztratim,z nějakýho důvodu dost možno nechci aby to skončilo. Ale je to složitý,my dva jsme složitý. Nechci ubližovat a to samý nechci jako odezvu z druhý strany. Asi možná lepší si užívat tohohle dobrýho pocitu z fajn období,který je strašně neočekávaný,protože nikdy nevíte, co se stane.
Snažim se si moc nestěžovat,ale proč zrovna já mám jako jediná pokoj ve kterým je zima a netopí topení?Už mě nebaví spát v mikině a podkolenkách! Pak se mi hůř vstává ráno,jak sem celá v teplým a je mi dobře.
Nikdy nepřecházejte dálnici!!!! Buďte od tý dobroty a snažte se abyste na to ani nepomyslili ,že takovou hloupost někdy uděláte. Dnešní mrtvej člověk na dálnici ležící v levým a prostředním pruhu se mi postaral o noční můry na týden dopředu a teď se bojím usnout i když už z únavy nemůžu.
Buďte opatrní ať už je to cokoliv, je jedno jestli protějšek nebo vlastní zdraví.Prostě si na to dávejte bacha,žijem jenom jednou.
sobota 4. února 2012
I see what you did there...
Spontání věci. Řídim se jima třeba tak rok a čtvrt. Před rokem a čtvrt to mělo ten poztivní směr za kterej sem byla moc ráda. Před půl rokem to ztratilo ten poztivní význam. Strach,ten to celej posral. Bojim se toho,co bude zítra natož za půl roku. Nikdy nevíte,kdy se něco posere. Dneska sem si to posrala.Definitivně,pro sebe samotnou. Oldies v lucerně jsem to přešla,ale chvilkově.Nevim,co mám dělat.Asi jedine,že si za to můžu sama.Dobrou noc a buďte rádi za toho kdo tu pro vás je ,vedle koho se probouzíte,komu držíte palce.Se kterým věříte v lepší zítřek a toho,kdo vás miluje takový jací jste.
pátek 3. února 2012
středa 1. února 2012
my oh my
Tohle období je mizerný.Věci,který nejdou přejít jen tak. Netrápí mě naštěstí už to,co mě trápilo nejvíc. Teď to je jenom škola a rodina. SO MUCH WIN. Už mě to nebaví,na prázdniny se netěšim. Nebaví mě nic. Sere mě to akorát všechno. Pořád doufám,že přijde nějakej den kterej to všechno obrátí k lepšímu.
Už aby to bylo co nejdřív.
Už aby to bylo co nejdřív.
pondělí 30. ledna 2012
ha-ha
Jsem jak malý dítě a hrozně se tomu směju. Asi jako většině věcem,který řeknu a zdají se mi vtipný. Takový ty nenávistný pohledy na někoho,kdo vás sice vůbec nezná,ale rád by si vás přidal na jednu z vašich sociálních sítí. Pak si akorát nahlas řeknete: "to víš,že jo ...to by si chtěla." A život jde dál.
Haters gonna hate.
Zítra vysvědčení. Trošku nám těch 5 měsíců uteklo. Jestli to vysvědčení dopadne stejně takhle docela dobře i na konci školního roku,tak si budu pískat,protože projdu.Konečně.
Dobrou a ať i vaše vysvědčení (jestli ho ještě máte) dopadne doma dobře,protože asi vyvrcholení každýho studenta je ten cár papíru stejně zmuchlat do kuličky a vyhodit (protože to je výpis) nebo spálit nebo zmuchlat a hodit do tašky.
Haters gonna hate.
Zítra vysvědčení. Trošku nám těch 5 měsíců uteklo. Jestli to vysvědčení dopadne stejně takhle docela dobře i na konci školního roku,tak si budu pískat,protože projdu.Konečně.
Dobrou a ať i vaše vysvědčení (jestli ho ještě máte) dopadne doma dobře,protože asi vyvrcholení každýho studenta je ten cár papíru stejně zmuchlat do kuličky a vyhodit (protože to je výpis) nebo spálit nebo zmuchlat a hodit do tašky.
 |
| menší rekapitulace-září = trošku kocovinotvorný.než jsem se zpamatovala,že sem to vlastně všechno posrala a opakuju ročník plus mi chyběl v blízkosti člověk,kterýho sem v ten moment potřebovala zrovna nejvíc. |
 |
| leden=vyrovnaná s novou školou,nevyrovnaná s hlavou jak pátrací balón a tisíci problémy, který si neumim tak trochu vyřešit. |
wonderwall
Kdybych si vážně mohla vybrat mezi tim psát sem a spát,vybrala bych si spánek. Za prvé mi přijde už blbý postovat za den asi čtvrtou nebo třetí věc a za druhé vážně bych radši zaspala všechno to v hlavě. Nejenom mi pořád dokola hraje cover wonderwall od ryana adamse,ale pořád dokola řešim zmatek ve všem a snažim se myšlenky zařadit do správných šuplíků. Vůbec nejsem unavená a ani nemám takovou tu tendenci jít spát.Bojim se co příjde zítra.Musim čelit zase těm nástrahám šedivýho rána a zmrzlýho odpoledne. Řešit věci,který se mi za boha řešit nechtějí.On si asi každej myslí,co to je za jednoduchej život kterej vedu. Omyl. To,že pořád studuju na střední a očekává se ode mě to že se budu zajímat jen o školu a domácí povinnosti neznamená ,že to je jenom jediný o co se starám.
Lidi neví nic a pochybuju,že se někdy dozví opravdu jak se věci mají,do detailů.Jdu se pokusit usnout na tři a půl hodiny. Už se zase vidim jak po slepu hledám doma red bull a ráno se budu bát si zapálit cigáro jestli sem si ho náhodou nedala obráceně. Dobrou noc nebo dobré ráno.
Lidi neví nic a pochybuju,že se někdy dozví opravdu jak se věci mají,do detailů.Jdu se pokusit usnout na tři a půl hodiny. Už se zase vidim jak po slepu hledám doma red bull a ráno se budu bát si zapálit cigáro jestli sem si ho náhodou nedala obráceně. Dobrou noc nebo dobré ráno.
neděle 29. ledna 2012
fuck that shit,im going to narnia
Doma to je jako peklo. Je jedno jestli máte relativně dobrý známky nebo ne (to sem si třeba do loňskýho roku myslela naivně ,že když budou dobrý známky bude to s rodičema v pohodě) . Číslo jedna v hádkách jsou největší píčoviny odrážející se na výchově nevlastního sourozence. Za nás (lidi narozený v 90.letech a o lidech narozených později nemluvě) nebylo absolutně nic a moji rodiče to dohání tím ,že kupují každou sračku,která koupit jde. Kde jsou ty časy ,kdy sem poslouchala skoro každej druhej den o tom jak nejsou peníze a heleme se peníze asi jsou,když se kupují tyhle věci.
S číslem dvě jsou taky fotky,když si vaše máma myslí jak každou fotku kterou vyfotí každej den tisíckrát stejně musí být odeslána tisícům jejich známým a rodičům a hrozně se diví ,když do mailu nasere třicet fotek plný velikosti,že to nejde odeslat. To pak vede k tomu ,že leží váš hrnec na odkapávači a je z toho hned úplnej problém,že neni uklizenej.
Už mě to nebaví.Nemůžu ani vylézt ven a zalézt někam poblíž,protože nic poblíž ani neni ! Chci pořádný kafe a cigáro a myslet na jiný věci a ne poslouchat to jak se zase někdo hádá kvůli něčemu . Věci se nemusí řešit jenom pomocí zvýšenýho hlasu. Proto mi přijde,že týden prázdnin musim strávit někde daleko nebo co nejvíc času trávit v Praze a vzdalovat se od domova co nejvíc.
Dejte mi jeden den klidu ,prosím.
S číslem dvě jsou taky fotky,když si vaše máma myslí jak každou fotku kterou vyfotí každej den tisíckrát stejně musí být odeslána tisícům jejich známým a rodičům a hrozně se diví ,když do mailu nasere třicet fotek plný velikosti,že to nejde odeslat. To pak vede k tomu ,že leží váš hrnec na odkapávači a je z toho hned úplnej problém,že neni uklizenej.
Už mě to nebaví.Nemůžu ani vylézt ven a zalézt někam poblíž,protože nic poblíž ani neni ! Chci pořádný kafe a cigáro a myslet na jiný věci a ne poslouchat to jak se zase někdo hádá kvůli něčemu . Věci se nemusí řešit jenom pomocí zvýšenýho hlasu. Proto mi přijde,že týden prázdnin musim strávit někde daleko nebo co nejvíc času trávit v Praze a vzdalovat se od domova co nejvíc.
Dejte mi jeden den klidu ,prosím.
sobota 28. ledna 2012
čtvrtek 26. ledna 2012
středa 25. ledna 2012
<>
Začínám mít pocit,že všechno je tak moc špatně. I když se dějou hezký věci,já je neumim nějak vstřebat. Neumim s nima naložit a neumim si jich vážit.Je mi líto osob,který nejspíš vodím za nos. Hnusí se mi moje přetvářka a snaha o to udělat si lepší den. Doma se všechno mění na naprostý peklo. Netrpí tím moje rodina ,trpím si sama pro sebe. Na povrchu sem vyrovnanej člověk,uvnitř mě žere obří pac man ...
Chci být šťastná přitom si život stěžuju a sem nešťastná. Dělám si to sama,můj život by byl veselejší ,ale já si stojim asi za svým. V létě je moc horko v zimě moc zima.
Ze zoufalství koukám na nejlevnější letenky někam pryč,je to uklidňující.
 |
| před plesem,kdy byla ještě levá noha bez jediný modřiny a šrámu |
čtvrtek 19. ledna 2012
coffee and cigars
Taková ta neviditelnost +100 bodů a únik z reality do příjemnější reality.Ve škole padla a všichni ostatní buď v ní nebo duchem jinde. Výhoda školy v centru je ta,že kavárenský povaleči (já) mají pré. Všechny kavárny v dosahu pár set metrů (maximálně). Místo jídla forever alone,káva forever alone. Skoro. Jsem tu já a moje kafe,modrý "lakiny" a taky moje miminko (MacBook). Není to tím,že nemám žádné kamarády,ale že i foursquare selhal a všichni jsou dá se řít ...daleko.
Školu neřeším,nepropadám=v pohodě. Zítra pátek a pak už víkend a oslava toho,že sem prospěla aspoň tohle pololetí. Ta největší starost už opadla a teď už je jen ta chvíle,kdy bych se měla pomalu začít soustředit na druhý pololetí začít přijímat pocit,že bude jaro a po-ma-lu se připravovat na probuzení ze zimního spánku, i když mi očividně dává počasí najevo ,že ještě zimě není konec.
Plesová sezóna předemnou a starý rok za mnou. Je čas zdokonalovat se ve věcech,který nepřipadaly v úvahu loňský rok a můžou se vyvíjet v roce 2012. Na konec Světa nevěřím a žiju si dál v klídku.
Dobrou chuť pokud právě obědváte,jdu se oddat kavárenskému povalečství.
středa 18. ledna 2012
>>>
Když chcete před něčím dobrovolně utéct a nejde to,čekáte na ten moment,kdy něco vyplave na povrch. Mně se to stalo a neutvrdilo mě to v tom,že to tak bylo,ale spíš v tom,že to je ten moment,kdy už musí být konec ,konec se vším tím trápením. Hledám něco,někoho kdo by mi to nahradil nebo aspoň zalepil to bebíčko,trošku větší bolístku po tom všem. Neni to lehký a už vůbec ne teď. Zjišťuju,že se nedají deprese léčit novým kouskem oblečení,ale tím,že až to přijde tak to přijde a až v ten moment se vám uleví. Jo v tomhle mě dnešek utvrdil ještě víc. S různýma věcma se asi nedá už nic dělat a i když bude milion lidí byl tu jeden člověk pro kterýho budu mít slabost pořád a jestli se najde člověk díky kterýmu se na tu obrovskou část mě připíchne cedulka "SOLD OUT" tak to může být třeba až ve třiceti letech mého života.
Rozpadá se mi kamarádství a i když se objevují noví kamarádi na kterých mi obrovsky záleží ,tak mi nedají "ji". Je nenahraditelná a já si přeju jediný a to ,dát to znova dohromady. Protože bez ní to nemá smysl. Jde to do háje a sere mě to.... Aspoň ,že se ta škola tváří aspoň v pohodě. Dobrou noc
čtvrtek 12. ledna 2012
...
v jediný co doufám je to,že moje budoucí dítě bude mít takovýho otce,kterej ho bude milovat a bude tu pro něj pořád...ne jako můj táta pro mě.
úterý 10. ledna 2012
check
Jít spát v devět večer,protože sem vycítila,že asi něco neni v pohodě,tak takhle nějak začala hororová noc,kdy se probudíte a klepete se,protože nevíte jestli si zrovna hodit na sebe všechno teplý okolo nebo ze sebe strhávat oblečení,protože se asi vypaříte nebo roztečete.Bolí mě všechno,cítim každičkej šroub v těle (a to jich je údajně deset, tak si to představte ,že to asi příjemný nebude). Obvodní doktoři jsou svině,protože vám nedají nic na to, aby to bylo dobrý a jediný k čemu vám dopomůžou je to ,že jste u nich zase za dva měsíce,protože jste stihli tu první nemoc dvakrát přechodit.Jakoby volat si alergoložce a prosit o antibiotika sem vážně zrovna v plánu neměla.
Protože do školy utíkám od toho všeho ležim tu teď ,klepu se zimou a přemýšlim zase nad milionem věcí,co mě trápí nebo serou. Nebaví mě už pít ,chodit utrácet peníze do hospod a barů. Ničí mě moje vlastní budoucnost,protože zjišťuju ,že pro to absolutně nic nedělám. Mám největší strach,že až nastane ten čas,kdy vážně dodělám střední, pošlou mě u zkoušek na vejšku do píči a celej můj sen od osmý třídy se tak rozplyne, jak pár nad hrncem. Zase fakt nevim,jak tomu mám pomoct. Díky nemoci nestihnu dopsat pololetní závěrečný testy a budu vážně zvědavá,kdy si je teda dopíšu. Tim zjišťuju ,že mi ta žena dá z fyziky čtyřku a zase budu černou ovcí rodiny. To sem si to zase pěkně posrala. Ale moje vina to neni za všechno může ta posraná obvodní doktorka ! Obvodní doktoři jsou totiž zákeřný svině ,který podle mýho vzali někde na vesnici a vytáhli je zrovna,když dojili krávy a oškubávali drůbež.
Nebudu se rozčilovat,to nemoci škodí. jdu si pořádně lehnout a doufat,že se probudim aspoň bez pocitu ,že se rozpadám.
Protože do školy utíkám od toho všeho ležim tu teď ,klepu se zimou a přemýšlim zase nad milionem věcí,co mě trápí nebo serou. Nebaví mě už pít ,chodit utrácet peníze do hospod a barů. Ničí mě moje vlastní budoucnost,protože zjišťuju ,že pro to absolutně nic nedělám. Mám největší strach,že až nastane ten čas,kdy vážně dodělám střední, pošlou mě u zkoušek na vejšku do píči a celej můj sen od osmý třídy se tak rozplyne, jak pár nad hrncem. Zase fakt nevim,jak tomu mám pomoct. Díky nemoci nestihnu dopsat pololetní závěrečný testy a budu vážně zvědavá,kdy si je teda dopíšu. Tim zjišťuju ,že mi ta žena dá z fyziky čtyřku a zase budu černou ovcí rodiny. To sem si to zase pěkně posrala. Ale moje vina to neni za všechno může ta posraná obvodní doktorka ! Obvodní doktoři jsou totiž zákeřný svině ,který podle mýho vzali někde na vesnici a vytáhli je zrovna,když dojili krávy a oškubávali drůbež.
pondělí 9. ledna 2012
!!
Nenávidim zlý lidi. Opravdu mi je teď smutno,fakt takový to hnusný velký smutno. To,když se dozvíte věc,která neznamená vůbec nic,ale pod kterou si představíte tisíc nejhorších pokračování ,který to může mít. Potřebuju to obrovský obejmutí.Teď hned...
neděle 8. ledna 2012
něco tu smrdí
Být sám by mělo mít svoje pro a proti. Věc se má takhle, buď sem jediná nebo ne, svoje pro to vážně nemá. Jediný co se mi v dobách deprese (a posledním týdnu) děje je to,že furt žeru,žeru a žeru... Tadá blížím se k váze kterou "vážně nechceš" a potřebuju s tim něco dělat. Jelikož vážně nepotřebuju oslňovat mužský pohlaví na tu postavu fakt kašlu. Je mi jedno ,že nosim pořád černou barvu a že nosim postupně se ničící vansky. Nepotřebuju vypadat hezky (i když hezkou ze sebe nikdy neudělám).
Dobře závidim polovině holek ve škole to jak vypadají hezky a tak žensky. Do toho se já v životě nedostanu, maximálně tak na ples. Ach jo...
Nemyslete si,že sem depresivní člověk,který se v reálným světě chová,tak jak píše tady. Ráda se směju,házím blbý vtipy. Usmívám se, jsem milá. Pokud byste mě vůbec neznali ,tak vám ani nepřijde,že sem autorkou tohohle blogu.
Víkendy žerou peníze a peníze žerou víkendy. Sem skoro švorc. Stop přežrávání,stop drahým drinkům,stop drahé zábavě. Všechno se dá dělat levněji a nejlepší kamarádi a čas s nima třeba i venku je stejně k nezaplacení.
Jdu se učit,slibuju si to už celý den. Dobrooou)
Dobře závidim polovině holek ve škole to jak vypadají hezky a tak žensky. Do toho se já v životě nedostanu, maximálně tak na ples. Ach jo...
 |
| U MAD?! |
Nemyslete si,že sem depresivní člověk,který se v reálným světě chová,tak jak píše tady. Ráda se směju,házím blbý vtipy. Usmívám se, jsem milá. Pokud byste mě vůbec neznali ,tak vám ani nepřijde,že sem autorkou tohohle blogu.
Víkendy žerou peníze a peníze žerou víkendy. Sem skoro švorc. Stop přežrávání,stop drahým drinkům,stop drahé zábavě. Všechno se dá dělat levněji a nejlepší kamarádi a čas s nima třeba i venku je stejně k nezaplacení.
sobota 7. ledna 2012
?
Dlouho tu nebylo nic u čeho by většina z vás dostala depresi,protože sem nic jinýho ani nepíšu.
Vánoční prázdniny byly supr,protože se mi narodil třetí nevlastní sourozenec a konečně něco jinýho než holka. Slavila sem víc než mohla a užila si část Silvestra s partou lidí a hlavně dvěma zázračnýma lidma,který mám po těch prázdninách zase o kus víc ráda.
Proč sem píšu je asi jasný. Nechci srát takový ty pro mě důležitý myšlenky na sociální sítě (i když tam stejně devadesát procent píšu hrozný sračky, ne-li víc). Nevim na čem sem,sem zmatená. Chci každou chvíli brečet a už mě to nebaví. Nevim co dělat,vážně nevim. Sem si sama sobě tak věrná až to bolí. Nemám totiž komu jinýmu. Chci zpátky to co sem měla,ne takový jaký to bylo ,protože je milion věcí,který bych změnila. Mám kamarády,mám docela relativně dobrý výsledky ve škole,ale pořád, POŘÁD mi něco chybí a vim co to je. A to mě na tom štve nejvíc,že to vim. Ale osud tomu asi nějak chce nebo nevim. Kdyby mě někdo zbavil těhle myšlenek a dětskýho breku každý tři hodiny asi bych byla vděčná a vydržela za to jíst jenom chleba a pít vodu.
Jo a rozmohl se trend "blbá a hezká". Jestli si tohle bude číst nějakej kluk,tak ať mi vysvětlí co se tohle děje,že polovina mužských přátel žere takový ty hloupoučký nány. Co to je? To vás to tak baví,že jsou ty holky jednoduchý ? Občas,když jdu kolem nich koukám jestli na zádech nemají nějakej vypínač nebo jestli nejsou na klíček. Vždycky je kolem nich hejno kluků,ale když dojde na konverzaci vedenou se mnou mám chuť se střelit rovnou do spánku,protože mám pocit,že tim budu postižená na celej život. Je sice fajn,že jsou pěkný to jo,ale byly by lepší ve vitríně než ve společnosti. Holky proberte se. Ale jestli to čtete vy ,VY který tu drbu ,tak na to stejně nepřijdete. Smutný.
Dala sem si zase milion předsevzetí,který jsou k ničemu. Nebo sem se na ně spíš vysrala ,protože teď mám litovací chvilku až se ráno probudim,tak zase budou tady a budou víc reálný.
Mezi nima je i to se přestat tolik litovat. Co se děje,když to porušuju,to jako půjdu do pekla nebo ?
Možná ty myšlenky jsou větší pěklo než to dole.
Dobrou noc.
Vánoční prázdniny byly supr,protože se mi narodil třetí nevlastní sourozenec a konečně něco jinýho než holka. Slavila sem víc než mohla a užila si část Silvestra s partou lidí a hlavně dvěma zázračnýma lidma,který mám po těch prázdninách zase o kus víc ráda.
Proč sem píšu je asi jasný. Nechci srát takový ty pro mě důležitý myšlenky na sociální sítě (i když tam stejně devadesát procent píšu hrozný sračky, ne-li víc). Nevim na čem sem,sem zmatená. Chci každou chvíli brečet a už mě to nebaví. Nevim co dělat,vážně nevim. Sem si sama sobě tak věrná až to bolí. Nemám totiž komu jinýmu. Chci zpátky to co sem měla,ne takový jaký to bylo ,protože je milion věcí,který bych změnila. Mám kamarády,mám docela relativně dobrý výsledky ve škole,ale pořád, POŘÁD mi něco chybí a vim co to je. A to mě na tom štve nejvíc,že to vim. Ale osud tomu asi nějak chce nebo nevim. Kdyby mě někdo zbavil těhle myšlenek a dětskýho breku každý tři hodiny asi bych byla vděčná a vydržela za to jíst jenom chleba a pít vodu.
Jo a rozmohl se trend "blbá a hezká". Jestli si tohle bude číst nějakej kluk,tak ať mi vysvětlí co se tohle děje,že polovina mužských přátel žere takový ty hloupoučký nány. Co to je? To vás to tak baví,že jsou ty holky jednoduchý ? Občas,když jdu kolem nich koukám jestli na zádech nemají nějakej vypínač nebo jestli nejsou na klíček. Vždycky je kolem nich hejno kluků,ale když dojde na konverzaci vedenou se mnou mám chuť se střelit rovnou do spánku,protože mám pocit,že tim budu postižená na celej život. Je sice fajn,že jsou pěkný to jo,ale byly by lepší ve vitríně než ve společnosti. Holky proberte se. Ale jestli to čtete vy ,VY který tu drbu ,tak na to stejně nepřijdete. Smutný.
Dala sem si zase milion předsevzetí,který jsou k ničemu. Nebo sem se na ně spíš vysrala ,protože teď mám litovací chvilku až se ráno probudim,tak zase budou tady a budou víc reálný.
Mezi nima je i to se přestat tolik litovat. Co se děje,když to porušuju,to jako půjdu do pekla nebo ?
Možná ty myšlenky jsou větší pěklo než to dole.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře (Atom)