Můj svetr je cejtit mateřským mlíkem. Ne vždycky se mi poštěstí odcházet z dětskýho pokoje čistá a voňavá, tak jak sem do něj přišla. Hlídání dítěte má jedno pro a dvě proti. Pro - je to tak roztomilý,že máte smůlu a i když to řve,tak si vás to určitým způsobem získá. Dvě proti- povětšinou odcházíte poblitý a smradlavý.
Včera jsme byla nazvána píčou. Ne ze srandy,ale vážně. Nevím co si z toho mám vzít a co mi ten půlnoční telefonát dal,ale sama to v hlavě srovnaný už mám a bojim se to dávat na jevo. Asi miluju ..zase ,ale bojim se číst rozhovor z předminulé noci. Takže vlastně jsem se zase nic nedozvěděla.
Nechci aby mě lidi nenáviděli (chápu debilní klišé ,stejně tu budou hejtři a blablabla) ,chci se s nima normálně bavit a vážně nevim jak to dělám ,že to vždycky u toho nenávidění stejně skončí.
Večer bounce!bounce! na chviličku ,vytancovat zlo. Mějte se
Žádné komentáře:
Okomentovat