sobota 30. července 2011

Pursuit Of Happiness (VEVO Presents: G.O.O.D. Music)

woman in the kitchen !

piccsy.com
Posledních pár dnů díky nemocné mámě musím trávit svůj volný čas v kuchyni. Nebaví mě těhotenské chutě, nebaví mě vařit a už vůbec mě nebaví poslouchat,co tomu jídlu chybí a co jsem měla udělat! Jediné co poslední dny dělám je to ,že obíhám doučování a vařím. V afektu mi zbývá málo času na zábavu (ne že by se v Praze dělo něco převratného). Tohle počasí bych nejradši trávila s čajem v posteli,momentálně. Jediná osvobozující věc je to ,že odpoledne budu pít vína se spritem a kouřit hodně cigaret (jak už to mám ve zvyku, s cigaretami jsme až moc dobré kamarádky) . Nicméně čekat na to až vám táta přiveze maso je k nevydržení ,práce neutíká vůbec od ruky. Dobrou chuť všem co právě obědvají nebo vyhlížíte z okna tohle psí počasí .)

čtvrtek 28. července 2011

week-end

-Týden utekl jako voda, zítra máme pátek.
-Máme půlku prázdnin skoro za sebou a to mě sakra děsí!
-Od té doby co jsem doma sem utratila nekřesťanský peníze za jídlo.
-Bod čtvrtý,neumím šetřit.
-Otázka: Proč je ta Praha tak mrtvá?!
-Nebaví mě vařit a o někoho se starat.
-Pes,nejlepší přítel člověka.
-Pretty Little Liars = jediný seriál na který se dá o prázdninách koukat.
-Dneska jsem zažila první velký učení se na reparát.
-Pokud čtete ještě tohle máte celkem výdrž,dneska nejsem schopná přemýšlet.
-Dobrou noc.

pondělí 25. července 2011

one plus one

Zase mám nějaký zvláštní pochybení o své osobě. Zase se mi nelíbí být sebou.Každičkou věc v hlavě bych vymazala,každý špatný rozhodnutí bych neudělala bez rozmyšlení,každý křivý slovo bych si nechala pro sebe. Bože, jak nenávidim tyhle večery. Koukat do stropu,dosáhnout takovýho toho svýho maximálního mrtvýho bodu.  Mrtvý body já nemám ráda.Jsou k ničemu.

Jdu to zaspat. Jako vždy to stejně nevede nikam.

Dobrou noc.

Beyoncé - 1+1

4000

Gratuluju 4000 člověku,který navštívil moji stránku. Někteří tohle číslo mají třeba po dvou týdnech já po dvou letech a stejně mám radost,že číst moje denní strasti a slasti někoho baví a nebo že na tenhle blog narazí. ))

neděle 24. července 2011

home sweet home

Je to ten nejlepší pocit,vrátit se domů. Cesta která trvala ze soboty (od devíti hodin ráno) na neděli (půl desáté ráno) dala dost zabrat. Vůbec jsem se nevyspala. Jdu dohnat spánkový deficit a těšit se na zítřejší snídani s mužem. Dobrou noc))

pátek 22. července 2011

Calvin Harris - Feel So Close

MIA JFK PRG

Tak dobře, během pobytu ve státech jsem se trošku zapomněla a přestala psát. Nicméně Amerika není nejlepší místo k žití. Co je tu nejlepší je levné oblečení (pro nás čechy), na tři dny můžete zkusit jíst takové ty typicky americké věci (pak vám je z toho zle a nechcete to totiž už v životě vidět). Komunikace s přáteli minimální. Kdo se má trefit do toho posranýho šesti hodinovýho rozdílu. Je pátek,tři hodiny ráno. Přestože odlétám v sobotu odpoledne už je můj kufr téměř plný a nevejde se mi do něj hodně věcí (hlavně můj star wars hrnek,všechny ostatní krámy,které vezu kamarádům se tam vejdou ,ale to moje ne).I když je v Praze hnusně a ošklivo těším se tam. Těším se až si dám po 14ti dnech cigaretu,pořádnou kávu a skleničku bílého vína. Jo těším se jak malý děcko na muže a na kamarády. Nejsem asi typ "vlk samotář" alespoň ne na zdlouhavých 14 dní. Jdu spát abych si mohla zítra připadat poslední den jako vlk samotář a jít sama na pláž. D O M O V   P R O S Í M

čtvrtek 14. července 2011

Welcome to Universal Orlando Resort

Dnešní den jsme naplánovali minutu předtím než sem usnula. Výlet do Universal studios v Orlandu,jeden z největších komplexů zábavních parků v USA. Stávání o půl sedmé a téměř tři hodiny jízdy stály nakonec za to. Škoda ,že nic takovýho u nás není.Nicméně teď jsem dorazila a je půl jedný a čas jít spát. Dnešní tisíci stupňový horko a chození na přímým slunci udělalo svoje.

úterý 12. července 2011

I was thinking bout her, thinking bout me...

Strávila sem celý den sama na pláži...divný.Dneska sem se snažila být v pohodě a nemyslet na nic. Je tu zase večer (pro vás pět hodin ráno) a mám myšlenek plnou hlavu,která mi v nejbližší době praskne. Chybí mi nejlepší kamarádka. Ona,která mi jediná rozumí ,který to můžu vyklopit ,tak jak to je. Chybí mi muž. To jak ho můžu vždycky pozorovat,jak pozoruje on mě. Dokonce mi chybí i to jak si ze mě dělá srandu ( i když to občas trošku přežene). Tohle cestování už není pro mě. Začínají pro mě být důležitý lidi se kterýma mám v plánu strávit cokoliv jak dovolenou,tak každou noc a den. Myslím,že letos pro mě rodinné dovolené končí. Poslední léto ,kdy jsem nezletilá. Tenhle typ je ubíjející. Nálada na hovno.

pondělí 11. července 2011

FL

Druhý den na Floridě. Mám za sebou ochutnávku čínského junk food,donutů z Dunkin' Donuts a v neposlední řadě konečně ty slavné nákupy. Dvoje boty,čtyři trička...už bych mohla jet popravdě domů!!

Je mi neuvěřitelně smutno,když sem se okolo půl sedmé večer procházela po pláži,hrála si se štěnětem,které bylo nejhravější a nejroztomilejší, uvědomila sem si,že mám neskutečný pocit prázdna uvnitř. Chybí mi muž,nejlepší kamarádi a tak celkově nejsem schopná věnovat alespoň chvíli učení na reparáty. A to mě neuvěřitelně mrzí! Mám pocit naprostého lajdáctví a neustále si nadávám.Ještě 12 dnů. Zítra opět pláž a trošku se opálit,protože jestli v tomhle počasí a horku budu hrát golf (po sto tisíci letech) musím mít základ jinak obrysy trička a ponožek mě neminou.

Mám pocit,že mi každou minutou praskne břicho. Dneska sem to s jídlem neskutečně přeháněla,takže zítra k snídani mango a až potom večeře v podobě melounu,jinak budu já ten meloun,který se přikutálí na Ruzyňské letiště.



sobota 9. července 2011

Sláva nazdrar výletu!

Jsem zničená. Mít za sebou přes 24 hodin cesty je ubíjející. Krásných a velmi "pohodlných" osm hodin v letadle na JFK bylo bezproblémové ačkoliv pět hodin na letišti a čekání na let do Miami bylo snad horší než představa,že z Miami pojedeme ještě tři hodiny do domu. Momentálně ležím v posteli je tu půl osmé ráno a chystám se jít spát,pokud to vůbec dokážu. Ale hlavně,že jsme dorazili v pořádku.
JFK

pondělí 4. července 2011

Day by day

Ráno jsem odstartovala kávou a cigaretamy. Seriously,kdyby byla krabička cigaret plná (měla sem tam jen tři) tak je do pár minut prázdná. Nevím jestli stresem nebo tím jak moc málo v poslední době kouřím.
Tyhle vesnické /zarachové dny mě utvrzují očas v tom,že ráda vyměním nějaké formální oblečení za legíny a plandavé tričko na druhou stranu si začínám povídat sama pro sebe a den trávím stahováním jednoho dílu seriálu za druhým. Jsem prakticky odtržena od společnosti.

Prostor pro snídani jsem vyměnila za prostor pro vědění ,uklidila všechen popel a hrneček od kávy bezpečně ukryla do myčky. Místo toho mi teď na stole venku leží učebnice a sešity chemie pro opravdu rychlé použití (celý víkend jsem se na to ani nepodívala).

Je pondělí a i když do odletu zbývá pět dní už jsem na půl připravena vyrazit. Bohužel nevím kolik věcí povezu zpět,tak se bojím,že i přes to,že bude zavazadlo z poloviny prázdné budu muset při zpátečním odletu platit za nadváhu (doufám,že jen nadváhu zavazadla :) ).

Jdu se učit,zaklapnout notebook a snažit se připravit na 29.8. tak abych mohla s klidem vstoupit do druhého ročníku.

Užívejte prázdnn))
PS: V Americe se pokusím maximálně psát sem na blog a sdílet s vámi každodenní strasti a slasti Floridy.
PPS: Pokud to nedodržím koukejte na Facebook,tam to bude stoprocentně viditelné :D