Drake feat. Rihanna - Take Care

too smart for being

Je milion lidí,který to neměli a ani nemají v životě lehký. Pak se najdou tací, kteří to lehký mají. Nezazlívám jim to,že vyrůstali v úplné rodině,že mají dostatek peněz ani to ,že jim život vychází. Štve mě to,že někteří nemají absolutní pochopení pro lidi,kteří ten problém mají. Problém se nedá zakrýt filmem ani dvěma kolečkama kolem baráku . Ty problémy už mě kurva nebaví a ráda bych si pustila film aniž bych měla hlavu plnou starostí. Doufám,že to těm lidem jednou dojde.

Prasklo mi prkno u postele, dost nepříjemnej pocit.

díky bože za tu hromadnou přetvářku po celej můj život

nights like this ...

Jím ty nejlepší křížaly ve svým životě a doufám,že je moje prababička nesmrtelná, protože bez těch křížal asi nebudu moct žít!
Přepadlo mě něco ,cosi: "uč se nebo si to posereš a dělej to co máš než si to posereš" a proto mám úkol z nejhoršího předmětu hotovej, ve snaze si napravit reputaci. I když mě dráždí opožděně doručené Elle na posteli, nedám se a bojuju s věcma do školy.
Co se týče mýho fyzickýho zdraví je to nic moc a pěkně na nic. Ze strany psychický je to fajn. Tenhle týden mi přinesl chvíli kterou sem potřebovala dost dlouho. Nic sem díky ní nepochopila nebo mi to neotevřelo oči, prost sem si užívala ten moment jako by měl být můj poslední. Jsem furt "to" a to mi ještě dlouho zůstane.Blíží se třetí adventní neděle a pak necelých 14 dní a vánoce. Neskutečný jak to rychle uteklo ,pomalu tu je konec roku a zase začínám přemýšlet nad tím co všechno se stačilo dít. A stihlo se toho docela dost. Jak toho hezkýho, tak toho špatnýho. Ale k něčemu to přecejenom bylo.

No nic jdu se učit sociologie ...asi to nejhorší co mě mohlo potkat. dobrou noc

Lítám nad zemí...i když bydlim v podzemí

Čím dál víc se zoceluju a to je skvělý ! I když občas jenom tupě zírám do zdi a v hlavě nemám nic ,tak sem za ten stav docela ráda. Nikdy nebudou věci ,jak chci já a jestli někdo ještě jednou řekne ,že jo tak je to fakt ultimátní kretén.

V 17ti letech kluk opravdu nemůže bejt gantleman. Když ti krká do ucha a říká ,jak si tlustá, opravdu i kdyby to sám v hlavě myslel sebe líp, tak mu máš chuť roztřískat hlavu šutrem. A na tyhle balící techniky vážně nejsem.

Chci zpátky to ,co zpátky už mít asi nebudu a i když sem si myslela ,že když se budu řídit tim,co zrovna chci, bude to vycházet. Tak to byl asi fakt jen blbej výpadek proudu v mojí hlavě.

Nechci nic jinýho a sekla sem se v tom momentu,tý chvíli a době. A jestli si myslíte,že je lehký se z toho vyhrabat,tak vážně neni.

Dobrou...

it's okay i'm good!

Období depresí. Buď takový,který se odehrávají už třetím rokem v tu samou dobu nebo zrovna ty,který nejdou léčit. Nejen ,že hlavním problémem je moje super škola,která JE těžší než sem si myslela,ale znovu a opět dokonalý rodinný problémy. Neni to můj problém,ale sem do něj zatahována každičkej den ! Už mě to nebaví ,ale nejsem zase takovej sobec abych to přešla mávnutím ruky. A v neposlední řadě deprese z toho,že sem si uvědomila co vlastně dělá problém problémem.

Je to člověk,kterej má něco v sobě a to něco je dost VELKÝ na to abych si mohla říct - "sem v pohodě!" .Nejenom,že tady jsem si uvědomila koho opravdu miluju,ale co to milovat je. A i když to neni ten nejhodnější člověk v okolí bez jedinýho průseru furt ho miluju. Pravděpodobně ještě dost velkou chvíli budu...
Nejhorší na tom je ,že se to nedá spravit. Nejde s ním zase být...ani nevim jestli by on chtěl být se mnou . Tohle nespraví novej člověk,tady to může spravit jenom velkej kopanec od něj. Kterej ani nechci ale aspoň by se mi rozsvítilo v hlavě a možná bych se začínala posouvat jinam ,kam ale taky NECHCI.
Proč jsou věci v životě tak těžký a proč se mi smůla na paty lepí už třetím rokem ? Proč se nejde nějakým zázrakem "odmilovat" a proč každou chvíli čekám na něco ,co se stejně nestane?

Chci už z tohohle začarovanýho kruhu vylézt a být v pohodě tak mi to Bože naděl třeba k Vánocům,protože to by mě asi dělalo nejvíc šťastnou !!

it's like screaming and no one can hear...

Je to přehnaný. Bolí to. S každou myšlenkou víc a víc. Je to silnější než já. Něž cokoliv. Když máš lidi na kterých ti záleží nejvíc -rodinu,nejlepší kamarádku a někoho koho miluješ. Pořád bude u mě i když ne tak jak bych si přála.

 I always love you ...

paradise

Pro nic jinýho nedejchám než pro prodlouženej víkend...
Hektolitry vína,cigára a hřejivej pocit uvnitř.Aspoň v něj doufám, protože doma takovej pocit rozhodně nemám.
Chybí.I když to už mi je k ničemu.Možná.

končim...

Vzdávám touhu po tom být aspoň jeden den v pohodě. Největší pravdu měla Ditrichová "vaše dcera se snaží vypadat jako silná osoba,kterou nic nerozhodí.Ale uvnitř je na tom nejhůř."

Vždycky budu v pohodě...neboj.
....Nebo se tak aspoň budu snažit tvářit.

Miss you ,miss you...

Podle mýho docela dost duševně strádám. Rána jsou nijaký ,večery jsou něco jako přepadovka, nikdy nevíš co čekat. Škola je v celku dobrá, známky o kterejch se mi poslední dva roky ani nezdálo, tak proč sem taková divná?! Všechno je fajn ne? Dobře sem totálně v háji a tohle psaní sem jsou něco jako výkřiky do prázdna,menší volání o pomoc. Volám spíš samu sebe ,tam někde se musim probrat a buď normálně žít nebo.... se radši uzavírat zase do sebe ,protože to je asi jediný co umim. Zalézt do nory a už nevylejzat.

Podzim je strašně kouzelnej. Občas mám chuť skočit do toho listí a usmívat se....takovej ten úsměv pro sebe,to chvilkový štěstí tam někde vzadu v mozku ,co ti na tři minuty rozsvítí celej ten šedivej svět. Pak zase chodím ulicema jako bez duše snažim se vyšťavit všechnu pozitivní energii a vhodit jí do davu aby se o ní poprali ,ale spíš to vypadá jako kdybych ze sebe tlačila všechen nashromážděnej vztek.

Nejlepší čím zabíjím prázdnotu v hlavě je koukání na starý fotky,pouštění si videí který ve mně vyvolávají vzpomínky, to vede k následný depresi a čumění do blba...

Kdybych si mohla splnit jedno přání ,chtěla bych vrátit čas. Protože sem si až moc pozdě uvědomila jak bez určitejch věcí /osob/osoby neumim žít. To jak funguju ,tomu se nedá říct "v pohodě" . Jediný co je fajn jsou cigára, když jsou tak ty peníze a jako každej konec roku alkohol.
Jdu spát,jdu se na poslední chvíli učit předmět ze kterýho propadám a tak trochu doufat,že na druhej test se tak trošku učit vůbec nemusim. Držte palce a přežívejte,snad budete přežívat líp než já...ale to je možná podzimem (dobrá výmluva) dobrou noc.

The Empire strikes back !

Sem nemocňák a k marodění doma patří i Star Wars.Mám takovej pocit,že mi dopomáhají k tomu se uzdravit. Miluju starý díly,kde si Han Solo s princeznou Leiou vyměňují sympatie a líbají se a mají o sebe strach. Je to krásný. Občas si říkám,proč se mi ty filmový romantický scény nedějí i v životě. Já vim,že to je film....ale občas by mohla přijít nějaká menší chvíle. No nic jdu si dát čaj a umřít. Užijte si víkend

))

monday tomorrow ...

Nesnášim neděle ,nemám ráda kocovinu a náběh k omdlení. Miliarda věcí do školy a zítra v ní být do pěti je něco jako "zabijte mě hned" . Ještě,že jsou ty podzimní prázdniny ve středu.

HUSH HUSH

Trpím spánkovým deficitem,čtyři hodiny čistého spánku asi nejsou to pravé ořechové pro moje tělo. Třídní schůzky v půlce listopadu taky nejsou to pravý pro můj život s rodičema pod jednou střechou a noční život taky neni to,co mě má osvobozovat z tý školní rutiny. Jsem unavená,přežívám ve škole hodinu od hodiny jenom díky přestávkám. Trávím volno u L. s blbýma vtípkama,který obě tak  zbožňujem a na blog píšu momentálně z hodiny informatiky,kterou tak skvěle ovládám a dostávám z ní známky jen díky tomu,že posílám zadání testu spolužákovi,který mi pak posílá správně odpovědi. Všechno tak šíleně utíká a za deset dnů je tu listopad.
V říjnu jsem si užila třídenní výlet do Berlína,listopad si užiju prodlouženým víkendem v Londýně.Nestěžuju si ,maximálně na hledání nejlevnějších letenek a divných obav,který můžou zase obměnit můj život o pár slastí a strastí.
Je pátek a já se monstrozně těším na to až se vyspím a až moje tělo bude cítit tu chvilkovou odpočatost,když se vzbudím ve dvě odpoledne a nestíhám pak milion věcí. Potřebuju nové oblečení a těším se na 17. listopadu,kdy poletím do Myslbeka poohlídnout se (a snad si něco koupit) na kolekci Versace pro H&M.
Dneska má být konec Světa,tak furt čekám a čekám a konec nikde.Pán se seknul už dvakrát,takže dnešek znamená do třetice všeho dobrého.
Postrádám kafe,postrádám cigarety a postrádám peníze. Doufám,že přijde den,kdy mě něco osvítí a z nebe spadne balík peněz. Neni nad to žít v tý miniaturní,chvilkový naivitě.

Užívejte víkendu a tý super zimy půl na půl s podzimem, já se jdu vrhnout na tak úžasně zábavnou hodinu IT. )

B E R L I N

Mějte se krásně užívejte zbytek týdne GPJP se vydává na kosmickou cestu do Berlína. Máme,pláštěnky (just kidding) ,řízky,foťáky a hlavně dobrou náladu (tu máme možná teď,ale v 6:40 s red bullem moc dobrá nálada nebude). Očekávám jenom to dobrý v záloze mám ELLE,kdyby mě tam náhodou začalo nudit všechno. Chodit v masce Hitlera mi asi nevyjde,ale čumět jak blbec na na půl rozbouraný město bude asi dobrý. Člověk vypadne ven,pryč z Prahy, na chvíli.

BERLIN CALLING !!!

Icona Pop - Manners

Manners

Miluju klidný víkendy.To,když se probudíte bez kocoviny, vstanete v půl dvanáctý a venku je sluníčko a teplo. Máte dostatek času udělat si všechno potřebný do školy a tak trochu víte,že je tohle to správný,co potřebuje vaše tělo.
Sobotu jsem proležela doma,večer jsem strávila v příjemný společnosti na pavlači na Malý Straně a po ibalginu jela příjemně opilá domů. Neděle -vaření,učení. Ble. Ale i přesto mám radost,že je venku hezky a tak nějak mě to i uklidňuje.Netěšim se zítra do školy (kdo by se těšil) a na co čekám je středa a výlet na tři dny do Berlína. Odpočítávám a zaškrtávám políčka v kalendáři. 

Užijte si zbytek víkendu i vy a užívejte babího léta) 

Joe Jonas - Just In Love

Autumn

Je to divný.Nová škola je fajn. Sem plná prázdna.Miluju ho a strašně mi chybí. Bude pořád i když už neni "můj". Když ti důležitá osoba nakonec nevěří,tak je to ještě víc v háji než do jakýho to pošleš. A tohle mě bude mrzet na furt. Je to posraná skládačka,kterou když složíš, pak jen tak vyhodíš aniž by sis ji vystavil na čestný místo a když se sám pak tu skládačku snažíš složit aspoň v hlavě stejně ti jeden díl chybí.

nebude to dobrý..

Fuck the System!

Přichází změna-opakování prvního ročníku. Tak moc se mi nechce a tak moc mě mrzí ta posraná nespravedlivost "vyhoď čtyři lidi z jedný třídy". Proč sem to musela být zrovna já ?! Dáte jeden reparát máte největší radost a pak si napíšete další,kterej máte za čtyři ,přijde zkoušení a to vám celý tohle posere. Vyhodí lidi,který měli doučování,dřeli celý prázdniny aby to dali a nakonec měj se a čau my tě tu nechceme protože jsme   zakomplexovaný a nevíme co jsou to zkurvený city. Bude mi chybět třída ve který jsem byla pět let,bude mi chybět třídní učitelka,protože sem měla ráda její výklad a ty hodiny mě s ní bavily. Všechno na čem sem dřela celej rok je pryč,ale dyť je to jedno viď jeden předmět ti posere celej ročník a to je úplně v pohodě. Zklamání,je to jedno velký zklamání. Doufám,že jsou spokojení,protože já ne.

Bude to divný,vesrat se do ucelenýho kolektivu v jiný škole. Co když tam budou stát lidi za prd,co když mě nebudou mít rádi?Doufám,že K. vezmou taky. Do stejný třídy se mnou,protože jinak nevím co budu dělat. Aspoň v tomhle mi Bože vyhovíš ne? Snad nechci tak moc,když už jsem to "moc" včera kolem čtvrtý hodiny odpoledne ztratila.

Poslední dobou se všechno sere...

I'm a Maniac

Poslední dobou jsem nějaká přecitlivělá.Mám největší strach ze všeho a když vidím svého nemocného muže tak mi je ho nejvíc líto a nejradši bych se o něj starala. Ne opravdu mi není kolem 30ti let a netoužím po děťátku,protože holky říkaly,že mi tikají biologický hodiny. Je mi stále sedmnáct a moje hormony mi v těle připravují smrtící koktejl plný emocí. mm všechno se to tak blíží,že se ani nedivím. Jdu si udělat procházku k lednici a zpět a přepínat kanály,jako kdyby šlo o závod.Dobrou noc

ROMAN HOLIDAY

Když v půl druhý nemáte náladu na to,co vám dávají zrovna v televizi,tak jediný co jde je prohrabat staré VHSky a DVD,vybrat film a usnout u něj. Právě proto jsem narazila na VHSku s Audrey Hepburn-Roman holiday. Je to taková černobílá klasika. Celé to je točené v Římě. Dokonale zamilovaná pohádka.Ti co ho znají mi dají za pravdu a ti co ho neviděli můžou zkusit na tenhle film kouknout,když budou ve stejné náladě jako já minulou noc.)

Cobra Starship: You Make Me Feel... ft. Sabi [OFFICIAL VIDEO]

H I G H F I V E !!

Sem šťatná, už sedm měsíců miluju a nic víc nechci! Milujte se a množte se,protože tohle je snad vážně jediná věc pro kterou žijeme a díky který přežíváme!!!!

like a peace of shit...

V životě sem necítila nic takovýho jako teď.Když něco poserete ten trapnej pocit,to jak trapně vám je.Je to nejhorší.Trpím svojí chybou už druhej den. Piju cuba libre a doufám,že láhev bílýho rumu nebude nikdy prázdná,pouštim si nejhorší cajdáky a držim v sobě pláč,když to nejde.Čekání mě ničí,ničí mě moje chyba a nejde to napravit.Nejradši bych si sedla někam do kouta a tiše usrkávala ze skleničky a kouřila nespočet cigaret a utápěla se v tom. Protože na nic jinýho než promiň se nezmůžu...
Je mi to líto.

and you really don't know who I am

shitface

Když jsem se dneska vracela domů a procházela metrem,viděla sem všechny ty padnoucí obleky a saka,popravdě mi z těch napjatejch kravaťáků bylo zle a byla sem ráda za svoje džíny a pohodlnej svetr. Uvědomila sem si,že takhle nikdy nechci dopadnout. Trčet celej den v kanceláři v upnutým oblečení (popravdě,když mám na sobě něco podobnýho v čem se necítim okamžitě začínám být nepříjemná a vybíjím si zlost na ostatních).Fuj. Nikdy nebudu dělat to co mě nebaví a nikdy na sobě při profesi kterou budu dělat nebudu mít tohle. A proto jdu na doučování čtyřikrát týdně ,protože taková jako ty zlý lidi prostě nebudu ! pfu ať žije vysněná budoucnost o tom,že udělám maturitu a dostanu se na žurnalistiku.AMEN

Pursuit Of Happiness (VEVO Presents: G.O.O.D. Music)

woman in the kitchen !

piccsy.com

Posledních pár dnů díky nemocné mámě musím trávit svůj volný čas v kuchyni. Nebaví mě těhotenské chutě, nebaví mě vařit a už vůbec mě nebaví poslouchat,co tomu jídlu chybí a co jsem měla udělat! Jediné co poslední dny dělám je to ,že obíhám doučování a vařím. V afektu mi zbývá málo času na zábavu (ne že by se v Praze dělo něco převratného). Tohle počasí bych nejradši trávila s čajem v posteli,momentálně. Jediná osvobozující věc je to ,že odpoledne budu pít vína se spritem a kouřit hodně cigaret (jak už to mám ve zvyku, s cigaretami jsme až moc dobré kamarádky) . Nicméně čekat na to až vám táta přiveze maso je k nevydržení ,práce neutíká vůbec od ruky. Dobrou chuť všem co právě obědvají nebo vyhlížíte z okna tohle psí počasí .)

Reeve Carney - Rise Above 1 ft. Bono, The Edge

week-end

-Týden utekl jako voda, zítra máme pátek.
-Máme půlku prázdnin skoro za sebou a to mě sakra děsí!
-Od té doby co jsem doma sem utratila nekřesťanský peníze za jídlo.
-Bod čtvrtý,neumím šetřit.
-Otázka: Proč je ta Praha tak mrtvá?!
-Nebaví mě vařit a o někoho se starat.
-Pes,nejlepší přítel člověka.
-Pretty Little Liars = jediný seriál na který se dá o prázdninách koukat.
-Dneska jsem zažila první velký učení se na reparát.
-Pokud čtete ještě tohle máte celkem výdrž,dneska nejsem schopná přemýšlet.
-Dobrou noc.

one plus one

Zase mám nějaký zvláštní pochybení o své osobě. Zase se mi nelíbí být sebou.Každičkou věc v hlavě bych vymazala,každý špatný rozhodnutí bych neudělala bez rozmyšlení,každý křivý slovo bych si nechala pro sebe. Bože, jak nenávidim tyhle večery. Koukat do stropu,dosáhnout takovýho toho svýho maximálního mrtvýho bodu.  Mrtvý body já nemám ráda.Jsou k ničemu.

Jdu to zaspat. Jako vždy to stejně nevede nikam.

Dobrou noc.

Beyoncé - 1+1

4000

Gratuluju 4000 člověku,který navštívil moji stránku. Někteří tohle číslo mají třeba po dvou týdnech já po dvou letech a stejně mám radost,že číst moje denní strasti a slasti někoho baví a nebo že na tenhle blog narazí. ))

home sweet home

Je to ten nejlepší pocit,vrátit se domů. Cesta která trvala ze soboty (od devíti hodin ráno) na neděli (půl desáté ráno) dala dost zabrat. Vůbec jsem se nevyspala. Jdu dohnat spánkový deficit a těšit se na zítřejší snídani s mužem. Dobrou noc))

Calvin Harris - Feel So Close

MIA JFK PRG

Tak dobře, během pobytu ve státech jsem se trošku zapomněla a přestala psát. Nicméně Amerika není nejlepší místo k žití. Co je tu nejlepší je levné oblečení (pro nás čechy), na tři dny můžete zkusit jíst takové ty typicky americké věci (pak vám je z toho zle a nechcete to totiž už v životě vidět). Komunikace s přáteli minimální. Kdo se má trefit do toho posranýho šesti hodinovýho rozdílu. Je pátek,tři hodiny ráno. Přestože odlétám v sobotu odpoledne už je můj kufr téměř plný a nevejde se mi do něj hodně věcí (hlavně můj star wars hrnek,všechny ostatní krámy,které vezu kamarádům se tam vejdou ,ale to moje ne).I když je v Praze hnusně a ošklivo těším se tam. Těším se až si dám po 14ti dnech cigaretu,pořádnou kávu a skleničku bílého vína. Jo těším se jak malý děcko na muže a na kamarády. Nejsem asi typ "vlk samotář" alespoň ne na zdlouhavých 14 dní. Jdu spát abych si mohla zítra připadat poslední den jako vlk samotář a jít sama na pláž. D O M O V   P R O S Í M

Welcome to Universal Orlando Resort

Dnešní den jsme naplánovali minutu předtím než sem usnula. Výlet do Universal studios v Orlandu,jeden z největších komplexů zábavních parků v USA. Stávání o půl sedmé a téměř tři hodiny jízdy stály nakonec za to. Škoda ,že nic takovýho u nás není.Nicméně teď jsem dorazila a je půl jedný a čas jít spát. Dnešní tisíci stupňový horko a chození na přímým slunci udělalo svoje.

I was thinking bout her, thinking bout me...

Strávila sem celý den sama na pláži...divný.Dneska sem se snažila být v pohodě a nemyslet na nic. Je tu zase večer (pro vás pět hodin ráno) a mám myšlenek plnou hlavu,která mi v nejbližší době praskne. Chybí mi nejlepší kamarádka. Ona,která mi jediná rozumí ,který to můžu vyklopit ,tak jak to je. Chybí mi muž. To jak ho můžu vždycky pozorovat,jak pozoruje on mě. Dokonce mi chybí i to jak si ze mě dělá srandu ( i když to občas trošku přežene). Tohle cestování už není pro mě. Začínají pro mě být důležitý lidi se kterýma mám v plánu strávit cokoliv jak dovolenou,tak každou noc a den. Myslím,že letos pro mě rodinné dovolené končí. Poslední léto ,kdy jsem nezletilá. Tenhle typ je ubíjející. Nálada na hovno.

FL

Druhý den na Floridě. Mám za sebou ochutnávku čínského junk food,donutů z Dunkin' Donuts a v neposlední řadě konečně ty slavné nákupy. Dvoje boty,čtyři trička...už bych mohla jet popravdě domů!!

Je mi neuvěřitelně smutno,když sem se okolo půl sedmé večer procházela po pláži,hrála si se štěnětem,které bylo nejhravější a nejroztomilejší, uvědomila sem si,že mám neskutečný pocit prázdna uvnitř. Chybí mi muž,nejlepší kamarádi a tak celkově nejsem schopná věnovat alespoň chvíli učení na reparáty. A to mě neuvěřitelně mrzí! Mám pocit naprostého lajdáctví a neustále si nadávám.Ještě 12 dnů. Zítra opět pláž a trošku se opálit,protože jestli v tomhle počasí a horku budu hrát golf (po sto tisíci letech) musím mít základ jinak obrysy trička a ponožek mě neminou.

Mám pocit,že mi každou minutou praskne břicho. Dneska sem to s jídlem neskutečně přeháněla,takže zítra k snídani mango a až potom večeře v podobě melounu,jinak budu já ten meloun,který se přikutálí na Ruzyňské letiště.

Sláva nazdrar výletu!

Jsem zničená. Mít za sebou přes 24 hodin cesty je ubíjející. Krásných a velmi "pohodlných" osm hodin v letadle na JFK bylo bezproblémové ačkoliv pět hodin na letišti a čekání na let do Miami bylo snad horší než představa,že z Miami pojedeme ještě tři hodiny do domu. Momentálně ležím v posteli je tu půl osmé ráno a chystám se jít spát,pokud to vůbec dokážu. Ale hlavně,že jsme dorazili v pořádku.

JFK

Day by day

Ráno jsem odstartovala kávou a cigaretamy. Seriously,kdyby byla krabička cigaret plná (měla sem tam jen tři) tak je do pár minut prázdná. Nevím jestli stresem nebo tím jak moc málo v poslední době kouřím.
Tyhle vesnické /zarachové dny mě utvrzují očas v tom,že ráda vyměním nějaké formální oblečení za legíny a plandavé tričko na druhou stranu si začínám povídat sama pro sebe a den trávím stahováním jednoho dílu seriálu za druhým. Jsem prakticky odtržena od společnosti.

Prostor pro snídani jsem vyměnila za prostor pro vědění ,uklidila všechen popel a hrneček od kávy bezpečně ukryla do myčky. Místo toho mi teď na stole venku leží učebnice a sešity chemie pro opravdu rychlé použití (celý víkend jsem se na to ani nepodívala).

Je pondělí a i když do odletu zbývá pět dní už jsem na půl připravena vyrazit. Bohužel nevím kolik věcí povezu zpět,tak se bojím,že i přes to,že bude zavazadlo z poloviny prázdné budu muset při zpátečním odletu platit za nadváhu (doufám,že jen nadváhu zavazadla :) ).

Jdu se učit,zaklapnout notebook a snažit se připravit na 29.8. tak abych mohla s klidem vstoupit do druhého ročníku.

Užívejte prázdnn))
PS: V Americe se pokusím maximálně psát sem na blog a sdílet s vámi každodenní strasti a slasti Floridy.
PPS: Pokud to nedodržím koukejte na Facebook,tam to bude stoprocentně viditelné :D

nejkrásnější blbost.

Pár dnů se zamýšlím nad jednou jedinou věcí. Proč to nechá člověk vždycky zajít tak daleko? Trvalo mi necelý půlrok se zamilovat a jelikož vím, že on v srpnu odlétá bydlet jinam ztratím všechno v co sem celou dobu věřila. Největší strach mám z toho co potom. Jsem mladá určitě se tolikrát zamiluju (dík mami,díky babi přesně tahle věta kterou mi kladete na srdce momentálně opravdu nefunguje). Hledat někoho, s kým vám je dobře a cítíte se s ním nejlépe je tak těžké. Život je vlastně hledání, ale za jakou cenu.Za celý rok sem opravdu moc nepoznala samotu. Takovou tu, co trvá dlouho a člověk si klade na srdce miliardu otázek a nemá tu oporu,jakou mu může dát jenom milovaná osoba. Je těžké se zamilovat a ještě těžší se potom zamilovat do někoho jiného. Začínáte porovnávat a když ten druhý na tom dopadne lépe než ex jste ve výhodě,protože se přes to rychleji přenesete...stejně si pak uvědomíte,že i když jeden je dobrý v tom a druhý zase v něčem jiném,každý má to kouzlo do kterého jste se zamilovala.
Jsem vybíravá a člověk mě musí něčím přitahovat, abych cítila ten tlak uvnitř sebe, ten magnet,který mě k němu táhne. Jediné co mě těší ,že nejsem jediná. haha

Nejsem ten typ bloggerky, která unáší čtenáře něčím novým. Tohle jsem já. Myšlenky, které mám v hlavě putují částečně sem. Starší čtenáři tohle znají a určitě se mi tiše smějí. Bohužel já na většinu věcí přicházím pomalu a postupně...vy jste byli taky takový. ))

Víkendová

Už je středa. I když to víte asi sami. Jsou tu prázdniny.Tedy devět dnů do prázdnin. A vlastně těch devět dnů jsou moje prázdniny. Dva reparáty. Bože Čížková , ty si to zase podělala. Ale jo zvládnu to, když mi budete věřit a držet palce, tak to pro mě nebude problém. Chemie, matika....pff dám to max na trojku ! (to je tak směšný si hrozně moc věřit)

Víkend jsem z poloviny trávila s mužem a doma. Vlezla jsem do našeho skleníku a jedla a jedla ,to co jsem tam našla. Om nom nom.
Nicméně držím palce těm,kterým hrozí reparát nebo nemají uzavřené známky ať to dají dobře a ať se moc nestresují, protože stresu sem si sama užila dost a je to nic moc. pěkný zbytek týdne! )))

bottles on me, long summer drinking...

Nevím, jak to dělám, že si tolik věcí uvědomuji až po delší době než bych měla. Vidím kolem sebe tolik nerozhodných lidí a činů, které konají a je mi z toho na zvracení. Sem zkažená snad já nebo společnost ve které se pohybuji? Asi to bude obojí záležitost.

 Jsem šťastná a děkuju za to Bohu. Když víte, že přijde a vy budete moct být v jeho společnosti, dá vám pusu na čelo a vy se cítíte v bezpečí. Je to nepopsatelně ultra galaktickej pocit. A je to fajn,sakra fajn.

Všechno je oproti mně tak velký a já tak malá. To mě občas uvádí do depresí. Nevím co si počít, ale pak se vzpamatuju, zvednu ze země a jdu dál (podle mýho sem tu už někdy v tehdejší době psala něco podobného,aspoň je vidět,že to jsem stále já...uff).

Víkend před námi,nechme si něco hezkého zdát,dopijme poslední láhev/láhve a dokuřme poslední cigaretu.Zítra je taky den. 

Středeční

Díky dnešní stávce a ředitelskému volnu jsem si ve středu netradičně vyhodila z kopýtka. Vyrazila jsem si směr noční Praha, zastavila se na Žofíně a poté směr NoD za kulturou aka Portrait Daily.

Výstava mě natolik zklamala,že jsem si musela dát skleničku. Očekávala jsem,že na to jak velký prostor v Nodu pro vystavování je, budou fotografie rozmístěné ve větším formátu a ne 10x10 na zdi u schodů. Zda-li depresivní obrazy,které ve mně vyvolávaly chaos byly už dříve dané, tudíž nebylo možné fotografie umístit místo nich nebo jen nebyly peníze na pronájem,těžko říct. Aspoň na chvíli sem unikla do prostředí ,které mám ráda.

Dnešek je ve znamení učení ,slohovky a modlení se aby mě nevyhodili ze školy. Držte palce!

my,ženy žofína by Milk aka Adam Bakay photography

NoD-by Pedro Pepito aka Pedro Reports

ha-ha

Mám za sebou nejhorší víkend a nejhorší začátek týdne.
Víkend nejhorší v dobrém slova smyslu,mám za sebou oslavu narozenin a do teď nemám párů o polovině věcí, probrala jsem se z opojení až tancem v Chapeau s mužem.
Čekají mě zkažené prázdnin matikou a chemií.Tentokrát si opravdu můžu říct,že jsem to posrala. Ale tohle je asi ten nejspravedlivější trest. Už chci Floridu 8.července odlet,konečně

Bang!

Nedělní večer-Čtenářský deník
Mám chuť na cigaretu, děkuji za včerejší večer s přáteli a červeným vínem. Bojím se dalšího týdne a každodenního psaní závěrečných testů. Chci už sakra prázdniny. A jsem líná , moc líná !! Pff. Mějte se krásně a přežijte týden stejně jako já. Nic jiného nám nezbývá....
Zasranej gympl .

we're gonna save the world tonight

Chci nostalgii nechci přítomnost. Tři roky v kuse, bože. Třetí léto se táhne to samý a nikdo z dospělých si sakra neuvědomuje, že to je obrovský riziko. Těhotenství. Jo, tohle je důvod proč člověk jako já nechce mít děti natož být těhotná v budoucnu. Tvářím se, jakoby nic. Nemůžu se tvářit,že se něco děje. Ztrácím tím lidi kolem sebe. Protože mě něco trápí. Nedá se v tom utápět, já to vím. Ale když se jeden a ten samý problém řeší každý den už nemám sílu. Sílu poslouchat, vnímat, tvářit se,že je všechno v pořádku .

Poslouchám Swedish House Mafia a snažim se vyplavit problémy z těla. Pláč je to jediný před čím se doma nemusím schovávat. Díky bohu aspoň tady nikdo neví ,jak mi opravdu je.
Dobrou noc...

be my lover...

Posírám všechno co můžu. V jednu chvíli chci to ,druhou zase tamto. Bohužel mi stále nedochází, že se už musím rozhodnout co chci. Pořád mám strach z budoucnosti a pozastavuji se v minulosti. A tohle je poslední rok, kdy jsem nezletilá. Za půl roku a pár dnů si budu dělat řidičák. Bože, ví někdo jak tohle mě děsí? A jak víc mě děsí jestli vůbec všechno půjde podle plánu ? Chci stíhat školu, mít skvělý známky, dělat radost rodině a jemu. Místo toho školu nezvládám, nedá se absolutně mluvit o skvělých známkách, rodině dělám jen starosti a jemu lámu srdce. Ani nevíte jak moc tohle láme srdce mně. Moje chování je u bodu mrazu. Chci vrátit bezstarostnou ovíněnou sobotu. Pít bílý víno a kouřit milion cigaret. Potřebuju obejmout, pohladit a na druhou stranu nakopnout do zadku. Potřebuju se vzchopit a postavit se všemu čelem. Nefňukat a nebát se.

Je až neuvěřitelný jak se tyhle poslední věty, tak lehce napíšou/řeknou. Slova zanechám za sebou a začnu konat činy. Konečně?

To bylo všechno ještě tak jak mělo být. Ona je anděl a on je hloupej kluk. Stejně je mám ráda

Tyhle pocity už vážně nechci. Zpackat všechno, ztratit půl roku všeho. Jeho.

Sobotní dopoledne-Anuk byt a Marta )

Můj nejlepší kamarád, ten co mě usměrňuje a je tu pro mě. Dost důležitý víkend na to si všechno srovnat v hlavě a hlavně,vážit si ho o to víc.

hurray

Je tu víkend ne jen tak obyčejný. Je tu ELLE FASHION WEEKEND plný slev. Relaxuji před nákupní horečkou sobotní noci a poté se vplížím do palladia se svými vybranými kartičkami. Držte palce,doufám,že se mi podaří sehnat nějaké úlovky se kterými se vám pak budu moct pochlubit.)

moji jasní favoriti

deštivý čtvrtek

mess around

 Jsem pohlcena denními informacemi ze Světa a okolí. Jsem unavená ze školy a jediné na co se zmůžu je tak akorát ležet v posteli. Bohužel postel musí počkat a já se musím poprat s věcmi do školy. Jediné, co mě tak krásně naladí do pohody a klidu je lékořicový organický čaj. Jdu bojovat, držte mi palce.)

1st May

Je prvního Máje a já ležím v posteli s tou největší depresí, že dnes uschnu. Zrovna tenhle den mi přijde asi nejvíc typicky český zvyk, romantický a prostě zamilovaný. Odsuzuju dokonce i sv.Valentýna, ale tenhle nikoliv. Asi mi to ten nahoře moc přeje. No nic, jdu si do mrazáku pro Carte D'or s višňovým likérem a depkařit si nad žehlením a učením. Krásný den vám, co dneska neuschnete.)

Štěstí,muška jedna zlatá !

A tak nějak se nám pokazilo počasí. Sako dnes nebylo moc dobrou volbou, přitom těch 23 stupňů dopoledne tak lákalo. Teď sedím na posteli a jsem vůbec ráda za to, že jsem v té strašné bouřce čekala jen pět minut na tátu. Dnešní postřehy nashromážděné za poslední měsíc. Začala jsem nosit doplňky. Prstýnky, náhrdelníky orginální výroby nebo jen krásný poklad ukořistěný v H&M. A asi nejkrásnější zpráva dne, focení pro ANOUK DE POULAIN pro její novou kolekci  . Takže jsem velice pozitivně naladěna a doufám, že se focení příští sobotu povede a sama tvořitelka bude mít radost. :)

Sucker Punch - Soundtrack Sweet Dreams

welcome spring.

Vítej jaro a vítej blogger. Dlouho jsem si sem neudělala procházku a proto, když mám dělat opět spoustu práce radši vpluju sem abych opět obohatila svůj blog pár řádky navíc. 

Týdenní prázdniny a také poslední do těch velkých jsem strávila snad nejlépe jak jsem mohla a většinu slunečných dnů si pořádně užila. První grilování,první noční procházka Prahou a spousta dalších věcí. Přišla jsem si celkem nabitá energií, ale poslední dva deštivé dny mi tu energii vysávají a nenechají ji ani ohřát v mém těle. Práci do školy opět nechávám na poslední den volna a občas s dobrý pocitem, že jsem něco opravdu udělala včas si zatleskám nebo řeknu nějký bojový pokřik k oslavě mého vítězství. I když mi škola ubírá můj soukromý život musím být přesvědčená (spíše smířená) ,že škola,gymnázium je u mě na prvním místě,ačkoliv to nerada říkám...

podvečerní Žofín a Robin )

No nic...práce volá,doufám,že všechno vyjde tak jak má a já si užiju svých 14 dní v červenci na Floridě bez strachu a hromady učení . 

We are your friends...

Poslední dva dny  mi přijdou jako naprostý peklo. Svírá mě uvnitř strašně hloupej pocit,který mi vadí.Nenávidím ho. Nohy chtějí utíkat,ale tělo stojí na místě. Dusí mě to. Chci se radovat, tak proč to sakra nejde. Nesnažím se vyhledávat zlý věci,zlý věci vyhledávají mě. Nejde před tím utéct.
Dejte mi jeden,jeden šťastnej den a já budu vděčná.
))

Clip de 5AM ( SomethingALaMode Feat. K.Flay )

things have gotten closer to the sun

Všechno na poslední chvíli. Neumím se ponaučit z chyb, že občas je lepší si připravit věci minimálně dva dny předem. Teď si trošku provětrávám hlavu tady, protože by mi asi praskla. Je toho moc, moc na zítřek. Potřebuju krabici Red Bullu, protože zítra se bude vstávat nejhůř. I když bude pátek, tak mi to nic nepřináší. Žádné potěšení, rozradostnění. Místo toho tu ležím vyčerpaná. Chce to velký prázdniny a užívat si čehokoliv hlavně spát do kolika chcete a chodit spát v kolik se domů dostanete nebo prostě, kdy si zamanete.

Pořád si vlastně stěžuju. Jen zřídka kdy se mi poštěstí si na nic nestěžovat a být vyrovnaná s tím,co mám nebo co je. Chci víno, završit týden školy něčím poklidným. Možná to poklidné bude ulehnutí do své postele v osm hodin večer, což by mě trošku štvalo.

Jdu opět otevřít stránky VvDu a luštit písmena a slova,řádky.

Únava - Práce
         1:0

Dobrou noc.

LONDON FASHION WEEK + PPQ

LMFAO - Party Rock Anthem ft. Lauren Bennett, GoonRock

she must be a lesbian.

Překvapuje mě, že občas přátelé zmíní slova jako "ty" a "tvůj blog". Dokonce u lidí u kterých bych to absolutně netušila.Nevím zda-li mě to má těšit nebo ne. Je to velice sporné,protože se stávám většinou za své "blogování" středem posměchu...vlastně u většiny věcí.

Začátek školního týdne opět začal matematikou, jako každé pondělí. Tragédie ? Možná dost slabé slovo. ZLO.

Jdu otevřít sešit Chemie...nenávidim,když se na mě ten sešit takhle dívá.
A za odměnu si pustím osmý díl páté série skins!

Dobrou noc))

Like a pyramid...

Jarní prázdniny.Představa nekonečně dlouhého týdne.AHA?Je čtvrteční večer a já ležím v posteli a koukám do stropu,poslouchám hudbu a začíná mě štvát,že zítra už je pátek a s ním i konec pracovního týdne/volna/prázdnin.

Co mi týden přinesl?Nic zvláštního kromě záchvěvu štěstí uvnitř mě a objevenou závislost na vanilkové coca-cole.

Znepokojující,že už zítra otevřu učebnici matematiky a budu počítat příklad po příkladu a obávat se pondělního testu.Nesnáším stres,stres ze školy.Dny,kdy člověk jí hromadu sladkého aby se trošku zklidnil (no...dobře neplatí to pro všechny a jenom já si ve školním bufetu přijdu, jako prase,když si vybírám větrníky,cheescake,věnečky a různý sračičky po kterých mi je hrozně dobře).

A to nejhorší zjištění je,že za čtvrt roku už opět bude po všem.Konec školního roku.A moje známky zrovna neodpovídají něčemu ,co by mohlo projít do dalšího ročníku.Ze stresu nastává panika.


.....Ne,nebudu si kazit prázdniny a vypouštím na chvíli tohle všechno rozčilování.Nikam stejně nevede.

Užívejte prázdnin (pokud je zrovna máte) do poslední chvíle než odbije nedělní půlnoc a ze zvlčelého mláděte se zase stane robot na výrobu známek a hodnocení v "ústavu".