Trpím spánkovým deficitem,čtyři hodiny čistého spánku asi nejsou to pravé ořechové pro moje tělo. Třídní schůzky v půlce listopadu taky nejsou to pravý pro můj život s rodičema pod jednou střechou a noční život taky neni to,co mě má osvobozovat z tý školní rutiny. Jsem unavená,přežívám ve škole hodinu od hodiny jenom díky přestávkám. Trávím volno u L. s blbýma vtípkama,který obě tak zbožňujem a na blog píšu momentálně z hodiny informatiky,kterou tak skvěle ovládám a dostávám z ní známky jen díky tomu,že posílám zadání testu spolužákovi,který mi pak posílá správně odpovědi. Všechno tak šíleně utíká a za deset dnů je tu listopad.
V říjnu jsem si užila třídenní výlet do Berlína,listopad si užiju prodlouženým víkendem v Londýně.Nestěžuju si ,maximálně na hledání nejlevnějších letenek a divných obav,který můžou zase obměnit můj život o pár slastí a strastí.
Je pátek a já se monstrozně těším na to až se vyspím a až moje tělo bude cítit tu chvilkovou odpočatost,když se vzbudím ve dvě odpoledne a nestíhám pak milion věcí. Potřebuju nové oblečení a těším se na 17. listopadu,kdy poletím do Myslbeka poohlídnout se (a snad si něco koupit) na kolekci Versace pro H&M.
Dneska má být konec Světa,tak furt čekám a čekám a konec nikde.Pán se seknul už dvakrát,takže dnešek znamená do třetice všeho dobrého.
Postrádám kafe,postrádám cigarety a postrádám peníze. Doufám,že přijde den,kdy mě něco osvítí a z nebe spadne balík peněz. Neni nad to žít v tý miniaturní,chvilkový naivitě.
Užívejte víkendu a tý super zimy půl na půl s podzimem, já se jdu vrhnout na tak úžasně zábavnou hodinu IT. )
Žádné komentáře:
Okomentovat