Rudolph the red nosed reindeer....

Nadávám na léto,nadávám na zimu.Vždycky si přeju opak.Nadávám na vesnici,nadávám na město.Vždycky si přeju být všude.Ale pak jsem v celku vděčná za první slunečné dny,jak sleduji lidi okolo mě v Praze,nebo se opaluju na zahradě.
Dnes večer mě překvapuje napadlý sníh,koukám z okna a jsem vděčná za to ,že  tu je "pravý" sníh a nemusím se brodit břečkou v Praze.Mám chuť se obléknout a jít ven,zapálit si cigaretu a vědět,že jediný zvuk je vydechující kouř z mích úst.Pouštím ryze vánoční písničky a občas vylézám před dům a beru sníh do ruky.V pyžamu...haha dobrou noc

Drake - Over

Hyper Crush remix...

Poslední dobou se mi toho hlavou honí tolik,že to občas ani nestíhám pochytat.
Z nepřátel se stávají přátelé a z přátel jsou najednou nepřátelé.Občas je až neuvěřitelné,jak vás podrží učitel předmětu ze kterého propadáte než vlastní máma,která věří,že čím víc zákazů ,tím lepší známky.Ale s její výchovou se  musím vyrovnat a jen doufat ,že taková nebudu v budoucnu.
Naivně doufám,že se pomalu zlepší vztah k rodině a nabere nějaký spád nebo alespoň vidět svýho tátu po dvou letech.A pokud to nevyjde,tak budu doufat ,že někdy na zkoušku zkusím tu samou metodu,jako vždy.

A v neposlední řadě doufám,že se všechno,co chci vyjasní a budu moct být spokojená ..

Wow...

Miluju noční povídání si s lidmi.Občas si říkám,že na ně mám "čuch" a když si je vyberu zrovna ke konverzaci (a oni si vyberou mě ) strávím s nima příjemnou chvilku.Nikdy nemám takový ten pocit,že jo zrovna to stojí za nic.Vždycky si něco z toho odnesu,buď ponaučení nebo alespoň pár drbů či hudby na víc.)
Je neděle už hodinu a deset minut a zase mi to kazí náladu,zase nechci jít spát,protože když usnu neděle se o pár hodin zase zkrátí. A pak bude večer a zase mě přepadne ta nervozita a nechuť jít do školy.I když měsíce nezvykle rychle utíkají.
Dobrou noc

I just shot a man down...

Koukám zpětně na fotky z přelomu jaro-léto.Kdy jsme ještě na začátku června chodili v kabátech a ze dne na den jsme se oblékli do tílek,kraťasů a šatů.Na zdravé zatahování posledního týdne školy,která nám ovšem skončila o 14dnů dřív.Koukání se na filmy a snídaně v úplně neobydleném bytě centra Prahy.Bože,bylo to dokonalý.Pokaždé si říkám,tak za rok zase,ale v podstatě je to každý rok úplně jiné.Jiní lidé,jiná místa.Představuju si ty dny,jako by to  bylo včera.A teď je tu zima,čas schovávání se v polštářích a dekách.Nešťastné ranní obličeje cizích lidí okolo.Dlouho jsem se zamýšlela nad tím,jak vyzrát na zimu,špatné nálady,zkaženou náladu mrazem.Marně.
A tak vám tu budu psát i za rok,o tom samém...Možná.

Rihanna - What's My Name? ft. Drake

Rihanna - What's My Name? ft. Drake

Just do it!

Podzim...Spíše konec podzimu,dalo by se říct.Moje každoroční nálada je opět tu.Naši měli vědět,že kupovat tuhle postel a ještě pohodlnější matraci bude něco jako upsání se ďáblu.Najdete tu nespočet různých druhů drobků,učení,hrnek s čajem,zvíře a mnoho dalších unikátů.Nic víc mne nepřitahuje víc v tomto počasí,tak jako  má postel.Uzavřít se do sebe,vypnout.Jo, to potřebuju já,medvěd,který se chystá uložit k zimnímu spánku.

Čtvrtletí za námi a já mám stále pocit,že se ocitám na začátku prváku.Je to zlý,je toho moc a sama si nedokážu představit samu sebe v jiné škole,pořád dokola si říkám,že to je nemožné a možná to je taky jediná kloudná myšlenka,co mi pomáhá přežít v téhle divočině.Let's go Math....

Nedokážu pochopit,jak se mi může rozbušit srdce u konce epizody seriálu,který shledávám už druhým rokem.Asi mám slabost pro sexuální scény.(?!)

Půl dvanácté a zítra zas to nepříjemné vstávání,poslední cigareta v pomačkané krabičce,ta samá ulice,stejné třídy,stejní profesoři.Proč sis ještě nezvykla ty hloupá?!

PS:Opravdu je nutné se schovávat za tím,čím nejste?...Nejspíš ano,praktikuju to tak už prvním rokem.

The Final 14 sing Telephone - The X Factor Results Show 2 - itv.com/xfactor

Uh...

Je to občas jako zlý sen.Nesnáším,když se tyto dny dějí.A o čem to vůbec mluvím?O lidech se kterými se setkávám den,co den a jejich náladami,sobeckostí,a žádnou schopností o  fair-play.Nejsem typ člověka,co by se mohl vychloubat skvělým prospěchem a bez jakýchkoliv hádek v rodině.Všechno jsem zase zpackala.Ale i přesto si napíšu podělaný test a píšu úkoly,jak vůl na každý předmět,co mám na háku.Proč to,tak nemůže být u případů mého typu stejné ?Musím hltat tu neskutečnou laxnost,výmluvy,lži.Sakra jsou to moji přátelé a já z vteřiny na vteřinu z nich vidím své nepřátele.Proč jen říkají ,jak nesnáší ,když se jich někdo ptá "co ti je?",když ta otázka na pohled přímo vybízí.Když nechci aby se věci děli,tak jak se dějí,tak se to snažím změnit a ne tím poutat pozornost.
Tak moc si přeji se zlepšit,pomalu na tom pracuji a těším se na (doufám) dobrý výsledek.Potřebuju svátky,Vánoce,Silvestr.Chci jinou atmosféru,žádné napětí,zavírání se uražená v pokoji.
...A je to tu zase si stěžuju .Jako malej fracek.Když,o tom tak přemýšlím,tenhle blog měl mít úplně odlišný obsah.Místo toho si tu občas pofňukávám,nadávám nebo rozplývám.A já jen doufám,že sem moc lidí nechodí,nevysmívají se mým náladám a tajně neukazují prstem.Bohužel už jsem se narodila,jako střed něčeho,co neumí mlčet,chce vykládat dlouhé a dlouhé hodiny, a i když psaní deníčků ve dvanácti až čtrnácti letech plnilo účely,momentálně už mě uzavírání se do sebe nebaví.Potřebuji úsměvy lidí,které mám ráda,chci aby byli šťastní,ale ne všem tohle přeji,každý si hold zaslouží něco jiného.Pohlazení nebo prostě kopnutí do zadku.