středa 18. ledna 2012

>>>

Když chcete před něčím dobrovolně utéct a nejde to,čekáte na ten moment,kdy něco vyplave na povrch. Mně se to stalo a neutvrdilo mě to v tom,že to tak bylo,ale spíš v tom,že to je ten moment,kdy už musí být konec ,konec se vším tím trápením. Hledám něco,někoho kdo by mi to nahradil nebo aspoň zalepil to bebíčko,trošku větší bolístku po tom všem. Neni to lehký a už vůbec ne teď. Zjišťuju,že se nedají deprese léčit novým kouskem oblečení,ale tím,že až to přijde tak to přijde a až v ten moment se vám uleví. Jo v tomhle mě dnešek utvrdil ještě víc. S různýma věcma se asi nedá už nic dělat a i když bude milion lidí byl tu jeden člověk pro kterýho budu mít slabost pořád a jestli se najde člověk díky kterýmu se na tu obrovskou část mě připíchne cedulka "SOLD OUT" tak to může být třeba až ve třiceti letech mého života.

Rozpadá se mi kamarádství a i když se objevují noví kamarádi na kterých mi obrovsky záleží ,tak mi nedají "ji". Je nenahraditelná a já si přeju jediný a to ,dát to znova dohromady. Protože bez ní to nemá smysl. Jde to do háje a sere mě to.... Aspoň ,že se ta škola tváří aspoň v pohodě. Dobrou noc

Žádné komentáře:

Okomentovat