Všechno je divný. Divný lidi okolo, co z tebe dělají debila a sami se tváří jako Einsteinové. Chci křičet a řvát.Mít vedle sebe normální lidi, kteří by mě měli rádi takovou jaká jsem.Škoda, že nejbližší mě už takovou neberou.
Nebaví mě sledovat ty všechny uražený,naštvaný,vyčerpaný,smutňoulinký pohledy lidí okolo. Nemám sílu ani náladu, každého se ptám, co se děje a vlastně se ani ptát nechci, ale udělám to ze slušnosti.
Lidi si stěžujou na problémy, i když jsou sebe víc zbytečný nebo hloupý, dělám ze sebe v momentě vrbu. Ale pokud si stěžuju já je ten problém moc trapný,banalita. Uvědomili jste si, že možná momentálně je lepší nadávat na úplnou kravinu? Nikdo o mně nic neví, a přece jen se tváří, jak mě mají prokouknutou. Jsem pro ně úplně průhledná. Směju se.

.