Ležím v posteli,piju čaj a stahuji oblíbený seriál.Momentálně mám však spoustu času na přemýšlení o všem,jelikož jsem u 40%.Proč mi přijde podzim,tak krátký ? Buď je to ukrutnou zimou nebo oblaky připomínajícími spíše polštář napěchovaný peřím, před polštářovou bitvou.Hrozně mi tu chybí.On.Svět se zdá najednou jakýsi,nijaký.Bez barev,bez chuti do života,bez elánu.Je to zlý a odpočítávám dny jeho návratu.
Občas mám chuť dělat věci zakázané,nemyslím tím z morálního hlediska, spíš z pochybování o možném stáří.Ptám se sama sebe,jsem ještě dítě nebo už mám začít pomalu dospívat na úroveň vyšší?Proto mám chuť dělat zakázané,vtrhnout na dětské hřiště plné malých dětí a prát se o houpačku.Nebo jen tak běhat po poli.Věci,které by dělali můj život alespoň na okamžik bez starostí.Je to pošetilé,asi si říkáte:"Je jí šestnáct a píše,jako by jí bylo třicet."Ale ano,opravdu je i v takovém to věku člověk s hlavou plnou starostí,obav,strachu.Nepíšu abych poučovala,píšu protože mám chuť se se svými myšlenkami podělit i s jinou sortou lidí než je mé okolí.I když,čte tyto věci v poslední době někdo ?
...100%...
já
OdpovědětVymazat:)
OdpovědětVymazat