Don't cry out

Přepadla mne docela,zvláštní nostalgická nálada.Vzala sem svůj napůl rozbitý iPod a dala do nabíječky.Připojila k němu sluchátka a všechno co si do něj za celý loňský rok nasbírala (takový ty největší srdcovky,pořádný ubrečený písničky) si poslechla.Popíjim si modrý portugal a tak trošku přemýšlím sama nad sebou.Nad všema,těma zbytečnejma chybama co jsem udělala.Nebrečím,ale uvnitř mně ten pocit trošičku svírá v žaludku.Tolik,opravdu tolik věcí bych nejraději vymazala,přeškrtala nebo změnila.Ale bohužel,je pozdě.A nijak zvlášť mi to nevadí,ale přece jenom .Tak znáte ty pocity,alespoň z poloviny doufám,že ano.Nikdy člověk neví,jak se zachovat v dané situaci.Jdu si dolít modrý portugal a poslouchat starý vykopávky. Dobrou noc :)

Rok zpátky.Hahahaha